Cestování po naší rodné zemi přinese vždy zajímavé poznatky. Tentokrát jsme vyrazili tak trochu na slepo a skončili v Hradci Králové.

Hradec je od Prahy vzdálený asi jen hodinku a čtvrt jízdy, a tak jsme po dálnici trochu protáhli zrovna testovanou Astru. Vůz zlatavé barvy nám krásně projasňoval den, který byl spíše ve znamení sněhové vánice a bílé tmy. Nutno podotknout, že někteří řidiči zapomněli na základy bezpečnosti na silnici, které se učili v autoškole a nebylo je v mlze vůbec vidět. Nadávky jsem raději vyměnila za mlčení při poslechu hudby, která se přehrávala z bezdrátově propojeného mobilního telefonu skrze infotainment auta. S automatem jsem se navíc mohla soustředit spíše na jízdu a neřešit otravné řazení. Ergonomická sedadla, která Astru doplňovala, přišla vhod, protože na konci cesty jsme vylezli z vozu nerozlámaní, spíše dobře odpočinutí.

Foto: Ondřej Šebek

Co jsem na tomto autě nejvíc ocenila? Jeho délku. Jako žena obecně nemám příliš v lásce podélné parkování, s Opel Astra to šlo jedna báseň i do míst, do kterých bych normálně odmítla zaparkovat a hledala raději místo jinde. Což mě v Hradci docela překvapilo, přestože byl víkend, aut bylo plno všude. Možná tomu nahrávalo i to ošklivé počasí. Nesmím však zapomenout pochválit i futuristický vzhled vozu, který mě opravdu baví. Ať už je to Opel Vizor maska, font písmenek na zadní části nebo barva. Kabina je navíc uživatelsky přívětivá a využívá Pure Panel, který opticky propojuje přístrojový štít s displejem multimédií, zkráceně se jedná o digitální palubní desku. Prostě auto do města jak vyšité!

Vrátím se krátce ještě k tomu parkování. Ve většině částí města jsou parkovací zóny, proto mějte u sebe alespoň malou hotovost. V automatech se nedá platit kartou, ale zato je možnost platit přes zaslanou SMS. Nás hodina a půl vyšla na 30 korun, u akvária jsme totiž parkovali na sídlišti, kde se neplatí.

Ryba, kam se podíváš

Hlavní zastávkou bylo Obří akvárium, jak se turistická atrakce jmenuje. Nutno podotknout, že není tak obrovské, jak název udává. Nicméně i tak nabídne zajímavé poznatky ze života ryb. Vstupné stojí na osobu 150 korun, děti to mají o 50 korun levnější. Prohlídka začíná menší místností, kde jsou vystaveny lebky různých ryb – zejména těch, které u nás nežijí. Je to zajímavá podívaná, ačkoli některé jedince by lebky mohly v noci strašit. Po levé straně od východu se nachází dárkový obchod, kde koupíte všechno možné od tužek, přívěsků až po plyšáky. Když se dáte doprava po schodech, tak se dostanete do další části akvária. Zde jsou k vidění rostliny deštného pralesa, ale také sladkovodní ryby na hladině.

Foto: Michaela Rubešová

To hlavní se však nachází dále, ocitnete se totiž v proskleném tunelu, odkud můžete pozorovat ryby zblízka. Tady to však nekončí, až budete mít koukání dost, stačí vyjít ven do vedlejších dveří a výtahem (hned vedle toalet) se dostat do dalšího patra. Ve velké místnosti se dá v klidu posadit na dřevěné lavice a dívat se na přírodovědný dokument. Nás ale spíše zaujala zadní část, kde bylo v nádrži velké množství rejnoků a v dalších akváriích želvy a jiné ryby, které jsme dole neviděli. Poslední zastávkou může být ještě Cafe Piraňa, kde si můžete dát dortík nebo něco jiného a posedět například u klece s papoušky. Ceny jsou zde lidové.

Jen růžová to může být

Foto: Michaela Rubešová

Další kroky, jak už to tak na výletu bývá, vedou do nějakého gastronomického podniku. V našem případě se jednalo o kavárnu, protože jsme na cestu vyráželi po obědě. Hradec jich nabízí hned několik, ale nás zaujala útulná kavárna spojená s cukrárnou Pink Roses na Gočárově třídě. Jedná se o malý prostor, kde jsou zhruba čtyři stoly k sezení. Elegance a šarm tu však čiší z každého koutu. Dámy jistě potěší i růžemi vyzdobená stěna, u které se mohou třeba vyfotit. Nabídka nápojů je pestrá, stejně tak ta se sladkými dobrotami, které po vyzkoušení můžeme doporučit. Já jsem měla větrník a partner si dal Snickers dort, který skutečně chutnal jako ta tyčinka. K pití jsme měli flat white a pink chai latte. Ceny odpovídají kvalitě. Štěstí jsme měli i na obsluhu, která byla milá a pozorná.

Zdroj informací: Autorský text, zkušenosti autorky textu
Foto: Michaela Rubešová