Delegace ČR a Saska na svém jednání se zástupci Evropské komise v Praze prezentovali společné priority v oblasti zrychlení mezistátního cestování na železnici.

Za společné priority označili ministři Karel Havlíček a Martin Dulig zařazení celé vysokorychlostní trati z Prahy přes Ústí nad Labem do Drážďan do transevropské železniční sítě (TEN-T). Pozornost věnovali i financování železničních dopravních staveb z evropských zdrojů. Setkání proběhlo u příležitosti příjezdu Connecting Europe Expressu (CEE, Evropského vlaku propagujícího železniční dopravu) do Prahy.

„Jsem rád, že jsme dnes mohli společně se saskými kolegy prezentovat Evropské komisi společný zájem na zařazení vysokorychlostní trati přes Ústí nad Labem do Drážďan do co nejvyšší vrstvy TEN-T sítí. Z důvodu možnosti spolufinancování z evropských zdrojů je to pro nás spolu s novými tratěmi Praha-Brno či Přerov-Ostrava jedna z priorit,“ říká ministr dopravy Karel Havlíček s tím, že to, ve které vrstvě sítě se tyto trasy nakonec ocitnou, bude předmětem dalších debat.

Jednání se věnovalo i financování staveb rychlých spojení. Důležitou informací je to, že EK plánuje vytvořit specifickou vrstvu pro klíčové evropské projekty strategického zájmu s požadovaným termínem dokončení k roku 2040, které by mohly být spolufinancovány z připravovaných evropských finančních nástrojů.

„Peníze z CEFu potřebujeme především na přípravu a následné budování našich velkých strategických staveb, proto chceme mít co nejvíc projektů v core vrstvě transevropských sítí. Je důležité uvědomit si, že bez vysokorychlostní železnice mezi Prahou a Brnem se rychlé spojení mezi Berlínem, Drážďany, Prahou, Brnem, Vídní či Bratislavou a Budapeští zásadně nezlepší a toto spojení nebude hrát důležitou roli v rámci evropských železničních koridorů. A oceňuji, že si toho je Evropská komise vědoma,“ doplňuje ministr Havlíček.

ČR se přípravě VRT intenzivněji věnuje od roku 2017, kdy byl vládou schválen Program rozvoje Rychlých spojení v ČR. Vláda se tak jasně vyjádřila k podpoře tohoto systému a k ambici takový projekt v tuzemsku realizovat. Potom se v dalších letech plně rozběhly přípravy jednotlivých ramen v souladu s požadavky stavebního zákona na jednotlivé stupně. Příprava je nyní nejdále u úseku Praha-Běchovice – Poříčany a u Krušnohorského tunelu, u kterých lze očekávat, že by právě tyto stavby mohly být zahájeny jako první.

Zdroj info: Ministerstvo dopravy – tisková zpráva
Zdroj foto: Pixabay