Letní rizika – jak se jim vyhnout a co dělat v případě vážných komplikací

Autor:

Úpal, úžeh, sluneční ekzém – potíže, které se projevují po vystavení těla přímému slunci či dusnému a teplému prostředí, nám hrozí především v létě.

Občas je mohou doprovázet i vážnější problémy. Před slunečním zářením je proto třeba se vhodně chránit a dodržovat pravidelný pitný režim. V případě, že nastanou komplikace, je nutné rychle reagovat – zahájit první pomoc a vyhledat lékaře. V létě nabírá sluneční záření na síle a je potřeba se před ním chránit. Mnohdy jsme ale daleko od domova a od svého lékaře – proto je dobré vědět, jak reagovat v případě komplikací, a co dělat při první pomoci.

Úpal

Přehřátí organismu neboli úpal vzniká působením dusného a velmi teplého prostředí – nejčastěji v nevětraných a přehřátých místnostech, ale i v dopravních prostředcích. Tělo při úpalu nestíhá odvádět nadbytečné teplo a jeho teplota se tak může zvýšit až na 40 °C. Podceníme-li přitom pitný režim, dochází navíc k dehydrataci.

Mezi projevy úpalu patří bolest hlavy, pocity žízně, zvýšená teplota, která může dosáhnout i 40 stupňů, dále pak závratě či těžkosti. Úpal může signalizovat i hukot v uších a nauzea (nevolnost). Postižený je citlivý na světlo a dělá se mu tma před očima, může i zvracet. Zornice očí jsou rozšířené, pokožka horká a zarudlá. Při přehřátí kolabuje organismus rychleji a hrozí upadnutí do bezvědomí.

Úžeh

Úžeh vzniká silným působením slunečních paprsků na lidské tělo. Když je pokožka příliš dlouho vystavena slunečním paprskům, spálí se. Ještě ve větším ohrožení je naše hlava. Úžeh je vlastně přehřátí mozku vlivem slunečního záření. Hlavním projevem je bolest hlavy, malátnost, kolaps. Často bývá úžeh spojen s úpalem. Příznaky se ale mohou projevit až s několikahodinovým zpožděním, například v noci, a postupně se stupňovat.

První pomoc při úpalu a úžehu

Podceníte-li prevenci a skutečně dojde ke komplikacím, je důležitá první pomoc. Postiženého je potřeba urychleně přesunout na chladné a stinné místo, podložit či zvednout mu nohy a uvolnit oblečení na krku a hrudníku pro usnadnění dýchání. Následně se snažíme organismus zchladit přikládáním obkladů především na hlavu, poté na krk a hrudník. Pacientovi pomůže i pokud jej zlehka pokropíte studenou vodou.

Organismus je v případě úpalu nebo úžehu dehydratovaný, postiženému proto urychleně poskytněte tekutiny. Místo vody zvolte raději iontový nápoj, minerální vodu či lehce oslazený studený čaj. Tekutina by neměla být ledová, ale vlažná a podávaná po doušcích. V případě, že pacient upadne do bezvědomí, je ovšem potřeba zajistit stabilizovanou polohu a následně urychleně přivolat záchrannou službu.

Sluneční ekzém

Sluneční ekzém, další z typicky letních onemocnění, trápí především děti. Jeho původcem je přímé sluneční světlo, a to jeho UVB složka. Nezapomeňte, že paprsky prostupují také skrz vodní hladinu a pokožku opalují i pod vodou. Pobyt ve vodě díky jejímu chladivému účinku zmírňuje pocit horka, dítě proto vydrží na přímém slunci déle, a to může být zrádné. Nejúčinnější prevencí je vystavovat pokožku paprskům postupně, aby si na záření zvykla, a také vyhýbání se prudkému slunci. I ve stínu se opálíme (odrazem paprsků), a je to bezpečnější. Přes sklo se sice nespálíme (sklo nepropouští UVB záření), ale část UVA záření sklem prochází a jeho přemíra také škodí. Dětskou pokožku při pobytu na slunci chraňte pravidelným mazáním opalovacím krémem s SPF faktorem minimálně 30 a výš. Sluneční ekzém se projevuje podrážděnou zarudlou pokožkou, na níž mohou vyskočit i svědivé či bolavé puchýře. K jejich zhojení použijte zinkovou mast.

Zdroj informací: Zdravotnická skupina EUC 
Foto: Pixabay