Snad jen hrstka lidí, kromě samotných Skandinávců, by vám na otázku: „Jaká je Vaše nejoblíbenější kuchyně?“ odpověděla, že ta skandinávská.
Pravdou je, že kuchyně severní Evropy není rozhodně tak vyhlášená jako například ta italská, španělská, mexická nebo thajská, přesto v ní najdete skryté poklady, které byste při svém putování po tomto koutu Evropy rozhodně neměli minout. A jaké dobroty, nejvyhlášenější pokrmy a pochutiny najdeme v dánské, norské, švédské, finské a islandské kuchyni? Na to se společně podíváme v následujícím článku.
Dánsko
Dánsko je přímořský stát, a tak není divu, že neodmyslitelnou částí dánské kuchyně tvoří mořské plody a ryby. Ty se nejčastěji podávají vařené a přelité rozpuštěným máslem, popřípadě s ústřicovou omáčkou nebo hořčicí. Dáni ale milují i pokrmy z hovězího, kuřecího a vepřového masa. Zajímavostí je, že Dánsko je zejména díky svému rovinatému povrchu, největším producentem vepřového masa v Evropě, ze kterého se zde vyrábí například Rullepølse (závitek z vepřového žaludku s bylinkami a kořením), Pølse („červená“ klobása kořeněná paprikou a muškátovým oříškem), Leverpostej (játrová paštika) či Flæskesteg (tučný plátek vepřového masa, obvyklé vánoční jídlo).
Z vepřového ale i telecího masa se vyrábí Frikadeller neboli ploché masové koule, které připomínají naše karbanátky. Podávají se nejčastěji s vařeným bramborem a remuládou (dip připravovaný z majonézy, nasekané nakládané zeleniny, kari koření, ančoviček, křenu a kaparů). Naprostým favoritem dánské kuchyně je pak Smørrebrød neboli otevřený sendvič, jehož základ tvoří hutný tmavý žitný chleba tzv. rugbrød podávaný s vrstvou másla a zdobený různými pochutinami, mezi něž nejčastěji patří nakládané slanečky, krevety, plátky hovězího nebo vepřového masa, smažené filé nebo třeba úhoř. Smørrebrød se dále zdobí vejci, nakládanou i čerstvou zeleninou, oblíbeným zdobením je i řeřicha.
Ze sladkého Dáni milují Æbleskiver smažené koláčky z listového těsta a jablečnou náplní, a protože se jedná o typicky vánoční sladkost, velice rádi k ní popíjí gløg (svařené víno). Nejznámější dánskou světově proslulou delikatesou je Wienerbrød (v překladu vídeňský chléb), kterému se ale v anglicky mluvících zemích neřekne jinak než danish pastry, základem je opět listové těsto plněné džemem, pudingem nebo marcipánem, zdobené čokoládou nebo cukrovou polevou.
Norsko
V Norsku jsou stejně jako v ostatních severských zemích hlavní složkou kuchyně mořské ryby, zejména losos, makrely, sardinky, sledi a sumečci. Oblíbeným způsoben úpravy ryb je, kromě vaření i uzení, nakládání do soli. Norskou společnost pak na dva tábory rozděluje prodej velrybího masa, které je stále dostupné na některých rybích trzích v zemi. Z mořských plodů jsou nejoblíbenější krevety, krabi a ústřice. Norská kuchyně je bohatá i na zvěřinu tvořenou losím, sobím, zaječím a kachním masem.
Stejně jako v Dánsku jsou i v Norsku oblíbené „otevřené sendviče“ s vrstvou másla, masovou oblohou a zeleninovým zdobením, jejichž základem je žitný chléb. Nejoblíbenější norskou přílohou jsou stoprocentně brambory, ze zeleniny pak tuřín, zelí, mrkev nebo květák, jako dochucovadlo Norové nejčastěji volí hořčici, křen a ochucenou majonézu. Při putování po Norsku rozhodně doporučujeme ochutnat Fiskesuppe (rybí krémová polévka se smetanou, bramborem a mrkví), Sodd (polévka s masovými kuličkami), Gravlax (tence filírované plátky lososa naloženého v soli, cukru, brandy a kopru), Fiskeboller (rybí karbanátky s mrkví podávané s bešamelovou omáčkou) nebo Tørrfisk (na vzduchu sušená treska).
Z masových specialit musíme zmínit norské národní jídlo Fårikål (vařené skopové maso s kostí ochucené černým pepřem, podávané s bramborami a dušeným zelím), Reinsdyrstek (steak ze sobího masa podávaný s bramborem, brusinkovým a morušovým džemem) či Lapskaus (guláš z dušeného masa, brambor a zeleniny). Z dezertů jednoznačně vedou oblíbené norské palačinky Fløtelapper a Riskrem (sladký rýžový nákyp s drceným ovocem a šlehačkou).
Finsko
Finská kuchyně je vzhledem ke své poloze i historii značně ovlivněna ruskou a švédskou kuchyní. Kromě ryb jako jsou losos, síh a baltský herink, mají Finové v oblibě i vepřové a hovězí maso, ze zvěřiny pak maso sobí a losí. Základem této kuchyně jsou zejména lokální suroviny, i když globalizace útočí i na severu Evropy, a tak zde téměř na každém rohu najdete kebaby nebo stánek s hot dogy. Jako v celé Skandinávii i zde se pečivo těší velké oblibě, zejména pak ruisleipä (hutný žitný chléb), karjalanpiirakka (karelský piroh tvořený podkladem z žitného těsta a zapečené vrstvy rýžové nebo bramborové kaše) a karjalanpiirakka (žitný chléb plněný nádivkou ze sardinek a vepřového masa).
Zatímco polévky zde najdete převážně zeleninové (hrachová, houbová, bramborová), předkrmům dominují hlavně ryby (uzený a marinovaný losos, nakládané baltské herinky). K tradičním hlavním pokrmům patří Palapaisti (dušené hovězí s mrkví a smetanou), Poronkäristys (laponská specialita v podobě na filírovaného sobího masa s česnekem a pepřem, které se dusí na pivě), Lihapullat (masové kuličky podávané s hořčičnou omáčkou), Stroganov (původně ruský pokrm z hovězího masa, nakládaných okurek a smetany). Ze sladkého pak zaujme například Runebergův dort nebo Laskiaispulla (brioška z kynutého těsta plněná mandlovým krémem).
Švédsko
Švédská kuchyně je světu známá především díky oblíbenému obchodnímu řetězci a netřeba ji dlouze představovat. Kromě ryb a mořských plodů jsou zde oblíbení například i raci, z masa pak tradičně hovězí, vepřové, losí, sobí, ale i skopové. Za národní poklad jsou považovány švédské masové kuličky Köttbullar podávané s brambory, hnědou omáčkou a brusinkovým džemem. Z hlavních jídel zaujme jistě i Fläskpannkaka (vepřové maso zapečené v palačinkovém těstě), Kroppkakor (bramborové knedlíky s masovou náplní) či Surströmming (kvašení sledi zabalení do chlebové placky s bramborami a cibulí). Mezi nejoblíbenější dezerty patří Kanelbullar (skořicový šneci), Äppelkaka (jablečný koláč podávaný s vanilkovou omáčkou) a Kladdkaka (velice hutný čokoládový dort podávaný se šlehačkou).
Island
Islandská kuchyně patří rozhodně k méně známým a velice specifickým evropským kuchyním. Skládá se zejména z ryb (treska, siven, rejnok, žralok, sumec, platýs), masa (skopové, hovězí, sobí i koňské) a dokonce i ptačího masa (papuchalk, racek, kormorán). V tradičním islandském jídelníčku nechybí brambory, žitný chléb a mléčné výrobky, naopak ovoce ani zeleninu zde příliš nehledejte. Za islandský národní pokrm je považován Hákarl (několik týdnů kvašené maso grónského žraloka, které se zapíjí tradiční pálenkou brennivín) … z vlastní zkušenosti můžeme potvrdit, že si jeho konzumaci na poslední chvíli rozmyslel ne jeden turista.
Za zmínku jistě stojí i Lundi (uzený papuchalk), Flatkökur (nekynuté chlebové placky pečené na horkém kameni) či Thorramatur (směs jídel v podobě ovčí hlavy, krvavého pudingu, klobás z ovčích jater a tlačenky z beraních varlat). Ze sladkého je nejoblíbenější Kleina (sladké pečivo tradičně smažené na skopovém loji).
Zdroj informací: Skandinávský dům, Dadalova kuchařka, Visit Chef
Zdroj foto: Pixabay