Podle čeho by se člověk měl rozhodovat, že právě jeho město je nejdražší? Jde to vůbec objektivně určit? Rozhodovali byste se podle architektury a zástavby města nebo podle dané ekonomické situace země? Naštěstí na takové otázky tu máme vždy agentury, které provedou průzkum a pak se nestačíme divit. Jen tak mimochodem Dubai to není.

Nejdražším městem světa se stal Curych. Naše hlavní město se umístilo až na padesáté příčce. Zdá se, že dle švýcarského průzkumu firmy UBS Group je u nás poměrně levno. Ačkoli si to jistě většina populace nemyslí, neboť každý víme, jak je občas těžké vyjít s platem do druhého měsíce. Zaplatíte nájem, všechny ostatní náklady a pár dní před výplatou můžete jíst leda tak suchý rohlík, obzvlášť ti, kteří žijí sami. Společnost UBS Group hodnotila města dle maloobchodní ceny, příjmu obyvatel, kupní síly a pracovní doby. Z toho vyšly velice zajímavé výsledky.

V průzkumu se hodnotilo dohromady 77 měst světa. To mi přijde málo, vzhledem k tomu, že se jednalo o průzkum světa a ne Evropy.

Město, které následuje za Curychem je Ženeva. Zde mají obyvatelé nejdražší potraviny, na druhou stranu jejich finanční příjmy jsou nejvyšší. Ptáte se, proč jsou v Ženevě nejvyšší příjmy? Je to proto, že Ženeva je centrem bank a mezinárodních organizací, které zvyšují průměrnou mzdu celému městu. Ovšem nemyslete si, že si ve městě vydělá obyčejný člověk s obyčejným zaměstnáním bůhví jaké sumy. Průměrnou mzdu zvedají primárně bankéři a zaměstnanci organizací. Z běžných povolání si přijdou na víc peněz zejména učitelé a šéfkuchaři.

Města, která následují za Ženevou jsou Oslo, Kodaň a New York. Nicméně fakt, že první dvě pozice obsadila švýcarská města, dělá ze Švýcarska pomyslný středobod ve vesmíru. Z průzkumu vyplývá, že Švýcaři jsou národem velmi bohatým, a to nejen ekonomicky. Byli jste někdy ve Švýcarsku? Oči by vám nad tou přírodní krásou přecházely. Stejně tak se mohou těšit ze stabilní vlády, například oproti Česku. Dále pak mají vynikající veřejnou infrastrukturu.

Pro porovnání, aby si obyvatel Curychu s průměrným platem mohl koupit iPhone, musí na něj vydělávat 38 hodin. Aby si stejnou věc mohl koupit obyvatel Johannesburgu musí pracovat poměrně více, a to přibližně 292 hodin. Rozdíly ve světě jsou opravdu markantní, a tak buďte rádi, jak to máme tady v Česku, protože by mohlo být rozhodně mnohem hůř.

Foto: Shutterstock.com