Albánie – země, ze které pochází Matka Tereza i nositel Nobelovy ceny za Viagru. Perla Balkánského poloostrova byla po většinu 20. století uzavřena cizincům, a tak se stala středomořskou evropskou záhadou.

Ještě nedávno byly její rozeklané hory, pevnostní města a pláže omývané šumícím mořem pouhou fámou na většině cestovatelských map. S koncem komunistického režimu v roce 1991 Albánie poprvé otevřela své brány. První zvědaví turisté objevili zemi, kde vládly staré kodexy a vítr hvízdal zříceninami antických památek. I po více jak čtvrt století nepřestávají snové pláže konkurující celému Středomoří, starobylé hrady i horské scenérie okouzlovat a přitahovat pozornost stále více turistů.

Poslední exotické hlavní město v Evropě

S objevováním Albánie začněte hned po příletu. Tirana se hlavním městem stala až roku 1920, do té doby tuto funkci plnilo přístavní město Drač. Ačkoliv město prošlo modernizací rychlostí blesku, většina jeho osmanské, italské a komunistické architektury dodnes připomíná temnou historii a neopakovatelného genia loci. Přenést se v čase tu není nic těžkého.

Architekturu v duchu socialistického realismu najdete v okolí Skanderbegova náměstí, které nese přízvisko albánského vojevůdce a národního hrdiny. Dominantou náměstí je mešita Et’hem Bey. Ta jako jedna z mála unikla jisté zkáze během násilné ateizace za minulého režimu. Mezi náměstím a univerzitou ležícím na jižním okraji města se nachází bývalá vládní čtvrť Blloku. Tato část města byla za komunistického režimu obyčejným lidem uzavřena. Naleznete zde i vilu Envera Hodži, který byl prezidentem země od konce druhé světové války až do své smrti roku 1985.

Přesvědčit se o tom, kam až zajde paranoia hlavy státu, můžete v podzemních bunkrech. Albánská krajina je jimi hojně pokryta a jejich množství se odhaduje až na 700 000. Nákladná obranná metoda proti nepříteli, který nikdy nepřišel, je jedinečná a znepokojující zároveň. Bunkry se staly součástí každodenního života Albánců a některé z nich získaly po pádu předešlého režimu nové využití. Příkladem jsou tiranský Bunkr’Art 1 a 2. Pětipodlažní bunkr vznikl původně jako úkryt pro Hodžu a jeho vládu v případě jaderného útoku. V roce 2014 byl bunkr přeměněn na historické muzeum a uměleckou galerii známou jako Bunkr’Art 1. Bunkr‘Art 2 vznikl v prostorách druhého největšího podzemního bunkru v Tiraně o rok později.

Staveb a muzeí připomínající komunistickou éru najdete v celé Tiraně bezpočet. Jako protipól temné minulosti města stojí nejrůznější kavárny, ve kterých si pochutnáte na nejlepší kávě v Evropě, ale také přírodní památky na okraji tepajícího srdce Albánie.

Foto: Pixabay – Albánie

Moderní nostalgický ráj

Starobylé přístavní město Drač se pyšní nejdelší pláží a historickým centrem, ve kterém se nachází největší amfiteátr na Balkánském poloostrově. V Drači naleznete také největší archeologické muzeum v zemi uchovávající pozůstatky středověkých kultur, které Albánií prošly, především pak řecké a římské. Moderní architektonická díla, jako je Sfinga či promenáda, a celá řada chutných rybích restaurací jsou nesmazatelnou součástí kouzla přístavního města.

Současným srdcem tohoto středověkého města je náměstí Illyria, na kterém se nachází radnice, městská hodinová věž s fasádou pokrytou geometrickými tvary a jen pár metrů od náměstí pak jedna z nejstarších mešit v Albánii. Pouhých 250 metrů od náměstí stojí téměř 3000 let starý amfiteátr. Sluncem prohřáté počasí láká k návštěvě zmrzlinárny. GelateriaÇela je snad nejslavnější zmrzlinárnou v zemi a je nezbytnou zastávkou pro všechny, kdo navštíví Drač. Kvalitní, řemeslná a čistě přírodní zmrzlina se v Drači začala vyrábět ještě v době, kdy město postrádalo 24hodinovou tekoucí vodu a elektřinu, které jsou k výrobě zmrzliny nezbytné. Tajemství, proč je GelateriaÇela úspěšná a tolik oblíbená, je ukryto v rozmanitosti chutí. Od nejtradičnějších až po nejoriginálnější příchutě, které uspokojí i toho nejnáročnějšího zákazníka.

Přírodně-historickou perlou Drače je Mys Rodon. Úzký pruh země ve tvaru poloostrova se táhne podél Jaderského moře. Hlavním cílem většiny turistů jsou hrad Skanderbeg z poloviny 15. století a kostel sv. Antonína, který svou polohou blízko mysu vytváří romantické kulisy. Mys ovšem uchvacuje i svojí přírodní tváří, která na jaře rozkvétá v nejrůznějších barvách a tvarech balkánských květů.

Přírodní zázrak a kulinářská múza

Oblast Dibra, která je domovem jednoho z nejkrásnějších národních parků v Albánii Lura, je bohatá na přírodní krásy, hornatou krajinu, ledovcová jezera, nespočet řek a husté lesy. „Kdo neviděl Luru, neviděl Albánii“, ocenil krásu národního parku albánský básník Gjergj Fishta. Panenská příroda a drsná krajina oblasti Dibra skrývá mnoho termálních pramenů, které jsou obklopené borovicemi a horami s vysokou nadmořskou výškou. Tyto vody bohaté na minerály jsou jedním z přírodních divů v zemi.

Do kulinářských specialit Albánie se nesmazatelně vtiskla právě tradiční kuchyně Dibry. Máslové jufky, albánská verze tagliatelle nebo sheqerpare, bohatý a báječný dezert, mají své kořeny právě v této hornaté oblasti. Celá oblast je přívětivá pro všechny turisty, vášnivé horolezce nebo ty, kteří jen chtějí uniknout monotónnosti města. Pohoří Koráb se stejnojmennou nejvyšší horou Albánie se rozléhá podél vysočiny Dibra. Alpská jezera, borové lesy a vysoké štíty vytvářejí nezapomenutelná panoramata, která dotvářejí malebné vesnice v úbočí hor. Pouhých 20 minut od hory Korab se nachází Černé jezero. Jeho křišťálově čistá voda na hladině v zimě nezamrzá, ačkoliv se nachází ve výšce 2200 m n. m.

Stále je co objevovat

V okolí města Kukës se rozprostírá národní park Valbona. Nádherné místo plné výhledů, vodopádů a lesů, kterým kraluje údolí s řekou Shalë, láká řadu turistů. Spolu s Prokletými horami (Bjeshkët e Namuna) představují dvě nejnavštěvovanější místa v zemi. Přesto se v této oblasti najdou kouty, které ještě donedávna zůstávaly lidskému oku skryty.

Příkladem je vertikální Volavčí jeskyně (Shpella e Çafkave), která byla teprve v létě roku 2020 objevena skupinou vášnivých průzkumníků z Kosova. Její průměr je 7 metrů a hloubka dosahuje úctyhodných 120 metrů. Žádnou podobnou jeskyni v celé zemi a možná i v oblasti velkého Balkánu nenajdete. Míst, kam se v Albánii vydat, je mnoho a jedna dovolená na jejich objevení stačit nebude.

Naleznete zde vše, co k pravému odpočinku od pracovních povinností patří. Lahodné jídlo, bohatou kulturu, přívětivé obyvatele, historická města, panenskou přírodu i drsnou krajinu. K tomu připočtěte krásné písčité pláže, které najdete na 162 kilometrech, nejen ve městě Drač, letovisku Himarë nebo v Sarandë.

Zdroj informací: MyAlbania
Foto: Pixabay