Švédské metro jako celosvětový unikát

Autor:

Metro nám v moderních dějinách přijde jako úplně běžný dopravní prostředek, který využíváme prakticky každý den, avšak někoho možná ani nenapadne, aby se rozhlížel kolem sebe, když stojí na stanici. Naše stanice metra jsou trochu fádní v duchu socialismus, tedy až na ty nové moderní. Podobně to mají i v ostatních státech světa. Ostatně nutno podotknout, že například žlutá linka budapeštského metra je historicky zachovalá a dokonce tam jezdí jen dvou vagónový vlak. Čas na výstup do stanice mi přišel ještě kratší, než bývá obvyklé. Avšak my se dnes podíváme do Stockholmu a na jeho metro, které je celosvětově unikátní.

Švédské metro v hlavním městě se často označuje jako největší nebo nejdelší galerie na světě. První podzemní vlak se trasou projel v roce 1950. Dnes metro čítá tři trasy, které se větví do sedmi linek. Ročně metro přepraví zhruba 500 milionů cestujících a přepravuje lidi na úseku zhruba 110 kilometrů tratě. Metro má celkem 100 stanic a na více jak 90 z nich můžete obdivovat umění. Zajímavé také je, že některé stanice jsou vytesané přímo do skály, jiné zdobí různé sochy, obrazy, mozaiky a zajímavé bývá i řešení mobiliářů.

Foto: vlastní – stanice metra

V 50. letech se začaly postupně budovat stanice metra, avšak ty nejznámější přišly až v 70. letech. Vrtalo se a razilo do tvrdé horniny, což umožnilo, že se metro nemuselo obkládat klasickým způsobem (jako to známe u nás), ale ponechat téměř tak, jak byla stanice do skály vytesána. Místo obkladů se použil stříkaný beton o tloušťce 7 cm a průsaková voda byla odvedena pomocí trubek. Stříkaný beton umožnil kopírovat jednotlivé prvky skály, proto to ve stanici vypadá, jako by byla opravdu jeskyní. V roce 1972 byla takto uvedena do provozu stanice Masmo a později se začaly ve stejném duchu dělat i ostatní stanice metra.

Zajímavé také je, že v metru nenajdete téměř žádné plochy pro reklamu. Díky kamerovému systému a vysokým pokutám se také zabránilo poškozování stěn grafitti. Z vlastní zkušenosti radím, abyste si na prohlídku jednotlivých stanic vyhranili dostatek času. Některé stanice – obzvlášť ty přestupní – jsou několika úrovňové a než se zorientujete a dostanete na správné patro, chvíli to trvá.

Foto: autorský archiv


Místo pro vaše názory