TOP 5 míst, která by chtěl vidět každý cestovatel minimálně jednou za svůj život!

Autor:

Kdysi cestovatelské sny končily za hranicemi naší země, později se rozšířily na oblast Evropy a dnes, dnes už jsou možnosti tařka neomezené. Jestli znáte někoho, komu by stačilo vidět Neapol a pak by mohl zemřít, zjevně nemá tak široké obzory v cestování jako vy. Pokud patříte mezi ty procenta cestovatelů, kteří by rádi alespoň jednou za život podstoupili a viděli tyto cestovatelské cíle, tak zpozorněte a pojďte se spolu s námi podívat na „svatá“ místa zeměkoule, které jsem pro vás vybrala.

1. Polární zář

Už od první chvíle, kdy jeden známý promluvil o tom, že se chystá na Island, moje srdce zaplesalo blahem. V tu chvíli jsem mu trošičku i záviděla. Island sám o sobě je ostrov velmi drsný a ledový, ale za všechnu svojí drsnost se vám odvděčí nádhernou přírodou a ještě nádhernější noční podívanou. Pozorovat polární zář je jedna z těch met, kterou určitě má každý z vás na své seznamu přání ( i já).

A teď trochu fyzična, jak taková polární zář vzniká? Zář vzniká po bouřích na Slunci, kdy Země svým magnetickým polem zachytává částice ze vzniklých bouřek, které se k Zemi nesou rychlostí 1,5 milionu kilometrů za hodinu. To už je pořádná rychlost. Avšak nemyslete si, že pojede na Island, večer se sbalíte a hurá vidíte zelenkavou krásu. K tomu abyste mohli polární zář vyfotit budete potřebovat velkou dávku trpělivosti. I nejznámějšímu fotografovi polárních záři se povede vyfotit většinou její zář tak po 14 dnech a to ještě s velkou dávkou štěstí, neboť každý večer musí přečkat venku. Teplota se mnohdy pohybuje okolo minus dvaceti. Ale to čekání a promrzlé ruce se vyplatí. Ostatně přijde mi to stejné, jako když sem před pár lety měla tu možnost spatřit na vlastní oči v hvězdárně … Neptun. Věc, která se povede jen málo komu a ne pokaždé, tak aby viděl celou modrou kuličku ve své celé kráse. Pro mě nezapomenutelný zážitek, věřím, že stejně tak nezapomenutelné je spatřit na vlastní oči polární zář.

2. Západ slunce na Santorini

Teď trochu romantiky, ale snad potěším i neromantické typy duší. Vybavte si leták z Lidlu, když probíhá řecký týden. Ano i to je Santorini, ostatně devadesát procent profláknutých fotek z Řecka je právě z tohoto místa. Ostrov se nachází v Egejském moři. Modré střechy a zářivě bílé zdi, dvě poznávací znamení, tamějších domečků. Santorini se pokládá za bývalou Atlantidu. Jestli to byla opravdu ona, to není jisté a spíše je to nepravděpodobné vůči své poloze, na druhou stranu Atlantidu by v ostrově mohl vidět každý po svém. Ostrov je nádherné a svým způsobem idealizované v očích každého z nás, přestože vaši procházky povedou vždy do kopce, ostatně je to v důsledku, že ostrov je pozůstatkem sopky. Cestovatelé říkají, že právě ten nejkrásnější západ slunce je právě tady. Vydat se můžete do méně turisticky zalidněného Oia. Pokud nechcete vidět západ vydejte se alespoň za památkami do města Théry. Můžete zde prozkoumat ruiny.

3. Galapágy

Když se řeknou galapágy, téměř okamžitě se mi vybaví velká suchozemská želva. Ta ale není jedinou významností na tomto ekvádorském souostroví. Jakmile vstoupíte na okraj pobřeží, zavalí vás příroda svou vlastní „laboratoří“ života, ostatně Charlesi Darwinovi stačilo pouhých pět týdnů, aby napsal svou knihu o teorii vývoje zvířat. Tento kus přírody je téměř nedotčen civilizací, zjevně v důsledku, že nejbližší civilizace je vzdálená tisíc kilometrů. Nedotčená příroda si žije svým životem, žije tu mnoho unikátních zvířat a rostlin, které jinde na světě nenajdete. Například tučňák galapážský, který je tedy jediným tučňákem žijícím na severní polokouli a nebo ještěři, které se zrodili už někdy v prehistorii. Tak vzácné to je místo a tak moc bychom ho měli chránit před náporem turistů, aby Galapágy nakonec neskončili tak, jako africké Safari. Cestovatelé, kteří už na tomto božském místě byli říkají, že vám rozhodně nebude stačit jedna paměťová karta a i za tři se budete proklínat, že jste si jich nevzali pět.

4. Nejdelší železniční cesta

Stavět se začalo v roce 1891. Železniční trasa, která čítá 9288 kilometrů a vede z Moskvy do Vladivostoku. Správně, jedná se o Transsibiřskou magistrálu. Trochu jiná od té naší pražské, že ? Je to celkem netradiční cíl cestovatelů, ale i tak stojí za zážitek. Cesto z jednoho místa do druhého trvá šest dní a během této cesty překonáte sedm časových pásem. Právem je to nejdelší železnice na světe. Nespoléhejte na to, že vlak je nějaký velký luxus. Přeci jen cesta dlouhá a ruské poměry. Pokud se na cestu vydáte nepodceňujte přípravu. Systém na rezervaci jízdenek se spouští 45. den před odjezdem a opravdu neváhejte. Rusové jsou o krok napřed a tak by se snadno mohlo stát, že na vás zbudou místa, těsně vedle wc nebo v uličkách, kde není prostor na vaše zavazadla. Stejně tak je lepší si místo na spaní vybírat na horní palandě, protože ta spodní se dá sklopit. Tudíž se na ní dá sedět i spát. A nikdo asi nechce, aby se uložil ke spánku a vás spolucestující si na vás sedl. Za to nahoru se sice hůře leze a nic moc pro klaustrofobiky, za to vás během spánku nikdo neruší a v klidu se vyspíte. Cestovat můžete třetí třídou, která je ekonomičtější, ale soukromí tu moc nenajdete. Jedná se o vagon s otevřeným prostorem. Nic pro introverty. ZA to poznáte ruskou náturu na vlastní kůži.

5. Safari

Vaše cílová stanice bude Afrika. Nikde jinde Safari nenaleznete. Bude to jeden z těch zážitků, na který nikdy nezapomenete. Magický zážitek a důvod, proč tu nádheru budete chtít vidět ještě jednou a budete se tak chtít do Afriky vrátit. Stejně tak je Safari jedno z těch míst, které jsou ruinovány turismem, stává se to u všech míst, které jsou pro turisty zajímavé a musí je za každou cenu vidět. Kolony 4WD aut postavených v řadě za sebou, stojí a čekají na okamžik až se konečně ten lev zvedne ze stínu a projde se kolem nich. Na druhou stranu je turismus nejen zkázou ale i spásou těchto rezervací. Díky financím, které jsou několika milionové, jsou zvířata zachráněna. Bez turismu by zřejmě skončila na talíři chudších afričanů, nebo jako trofej bezpáteřných bílých lovců, o fetišistických asiatech ani nemluvím. Jak vidíte každá krása na světě má své pro a proti.

Safari pochází z arabského slova safar, které znamená cesta. Safari pro vás bude celkem drahá záležitost. Za den zaplatíte průměrně dvě stě dolarů. Nejdražší vstupy bývají v Keni a Tanzanii. Proč asi. Za dvě stě dolarů si tedy kupujete vstup do parku, auto, jídlo a průvodce. Pokud jste s průvodcem spokojení očekává se, že mu dáte nějaké peníze na víc.

Ostatně afrických parků je v Africe spousta. Ty nejkrásnější a nejrozmanitější jsou ty v Tanzánii. Stejně tak tam najdete parky pro movitější. To znamená, že si více připlatíte ale nehrozí, že se tam na sebe budete mačkat s ostatními turisty. V jihoafrických parcích můžete cestovat i bez průvodce. Dopředu si ale pročtěte průvodce, kde můžete cestovat na vlastní pěst a kde se to silně nedoporučuje. Přeci jen nikdo nechce být sežrán lvem.

Foto: Shutterstock.com


Místo pro vaše názory