Tři ze čtyř Čechů budou raději chodit do práce 40 let a odpočinou si až v důchodu, než aby střídali období práce a odpočinku, a pracovali tak do pozdějšího věku.

Ukazuje to mezinárodní průzkum NN životní pojišťovny a penzijní společnosti. Zajímavé je, že naši sousedé z Polska a Maďarska to mají jinak – 40 procent z nich chce pracovat s přestávkami i za cenu pozdějšího odchodu do penze. Proč to tak máme a jak si užít stáří bez zbytečných starostí?

Chodím do práce, abych už v důchodu nemusel a prodlužující se délka života na tom nic nezmění. Tak by se daly s nadsázkou shrnout převažující odpovědi Čechů v průzkum NN. 74 % pracujících respondentů se nechalo slyšet, že i kdyby žili o 20 let déle než jejich prarodiče, chtějí si delší život dožít v penzi. „Česká populace rychle stárne a bude stárnout dál. Ročníky sedmdesátých a osmdesátých let jsou velmi silné. Navíc se prodlužuje průměrná délka života a česká vláda již vyslala jasný signál, že se musíme začít připravovat na to, že věk 65 let nebude stropem pro odchod do důchodu věčně,“ upozorňuje Michal Korejs, ředitel produktového vývoje NN Životní pojišťovny.

Alarmující je proto fakt, že většina Čechů je stále přesvědčena o tom, že se o ně stát ve stáří dobře postará. 65 % procent dotázaných v průzkumu NN uvedlo, že s výplatou penze od státu počítá i za několik desetiletí. Většina Čechů zároveň věří, že s odchodem do penze si proti dnešku finančně nepohorší. A možná, že právě tato vidina jisté pomoci od státu zapříčiňuje, že Češi do penze tak spěchají, i když jsou ve finančních přípravách na stáří mírně pozadu.

„Prozíravé pravidelné a dlouhodobé investování, je naštěstí stále rozšířenější. Díky povědomí o výhodách spoření na penzi s podporou státu si touto cestou spoří již 4,4 milionu Čechů. Pokud však jde o krytí těch nejzávažnějších rizik v životě, máme se od našich západních sousedů ještě hodně co učit. Ta nás totiž mohou nejen finančně ohrozit v jakémkoli věku, i když ve stáří bývá naše zdraví vrtkavější,“ vysvětluje Korejs.

Údaje České asociace pojišťoven ukazují, že Češi platí za pojištění svého majetku dvakrát více než za životní pojištění chránící je a jejich blízké před nečekanými zákrutami života. V ostatních zemích západní Evropy naopak vede potřeba mít kvalitní rizikové životní pojištění. „Vyplatí se myslet nejen na pojištění smrti, ale především na ta největší rizika. Je to invalidita a závažné nemoci, ale i nesoběstačnost, která se podle statistik může od narození do 80 let dotknout až každého čtvrtého z nás,“ radí Korejs.

Důležité je včasné sjednání pojistné ochrany, které lidem ušetří peníze díky levnějšímu pojistnému v mladším věku při lepší zdravotní kondici. Také je vhodné zjistit, zda pojišťovna nabízí jasnou garanci, že definice stupňů invalidity a nesoběstačnosti se pro pojištěného nezmění. A to ani tehdy, kdyby stát tuto definici v budoucnu upravil kvůli úsporám na sociální podpoře. „Správné životní pojištění je zkrátka o jistotě, že vedle sebe máte silného partnera, který se o vás i vaše blízké postará namísto toho, abyste museli spoléhat jen na své síly nebo na rodinu a stát,“ uzavírá Michal Korejs.

Zdroj informací: NN Životní pojišťovna
Foto: Pixabay