Velikonoce ve světě: Kdo chodí v průvodech a proč se rozbíjejí hrnce

Autor:

Velikonoce jsou jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků a díky rozšíření křesťanství se oslavy konají po celém světě. Ne každá země je ale slaví stejně.

Pokud máte chuť vyzkoušet letos na Velikonoce něco nového, zkuste si oslavy užít v cizině nebo se alespoň inspirovat některými zvyky. Tady je pár tipů, ze kterých můžete vybírat.

USA a Velká Británie

Ve Spojených státech a Velké Británii je na rozdíl od většiny států Evropy hlavním dnem Velikonoc neděle, volno je tedy pouze na Velký pátek. Po nedělním velikonočním obědě, ke kterému patří pečené jehněčí nebo šunka, brambory a jarní zelenina, následuje populární „hon“ na vajíčka. V dnešní době jde především o vajíčka čokoládová, která po zahradě nebo domě schovává velikonoční zajíček. Tato tradice je v obou zemích velmi rozšířená, původem je ale z Německa.

Německo a Rakousko

Zajíci a vajíčka symbolizovali znovuzrození a plodnost. V Německu je stejně jako u nás oblíbené malování kraslic, v dnešní době ale i tady děti hledají na zahradě spíše vejce čokoládová. Starým zvykem bylo i házení vajec přes střechu, což mělo dům ochránit před zásahem blesku. Dnes tento zvyk nahradilo házení vajec do dálky – vyhrává ten, kdo dohodí nejdál. Velmi podobně pak vypadají oslavy Velikonoc v Rakousku. I tady hledají děti na zahradě vajíčka. Místo házení vajec se s nabarvenými uvařenými vejci hraje jednoduchá hra, kdy se během ťukání vajec soupeři snaží nakřápnout vejce toho druhého. Vítěz si pak soupeřova vajíčka nechává pro sebe. Mezi tradiční pokrmy v obou zemích patří jehněčí nebo pečená šunka s bramborami a zeleninou nebo třeba preclíky či bylinková polévka.

Foto: Pixabay

Polsko

Polské tradice se v mnohém podobají těm našem. Stejně jako u nás se i tady barví vejce a na Velikonoční pondělí chodí chlapci polévat děvčata vodou nebo je mrskají vrbovou větvičkou. To má děvčatům zajistit dlouhý a plodný život. Místo našeho beránka se peče kynutá babka nebo mazurek a na žádném stole nesmí chybět tradiční bílá klobása, šunka, chléb se solí a také čerstvý křen.

Skandinávie

Ve Skandinávských zemích probíhají oslavy poněkud svérázně. Zatímco ve Finsku připomínají Velikonoce spíš říjnový Halloween, v Norsku je nejoblíbenější kratochvílí řešení vražd. Všechny velké televizní stanice plní svůj program kriminálními a detektivními pořady a pravidelně každý rok v tomto období vychází tzv. Paaskekrimmen – velikonoční thrillery.

Ve Finsku a Švédsku se oslavy Velikonoc se do značné míry míchají s pohanskými zvyky vítání jara. Děti se převlékají za velikonoční čarodějnice a vyrážejí na koledu. Výměnou za vrbovou větvičku, která má požehnat domácnost, dostávají čokoládová vejce. Tradičně se na Velikonoce také zapalují velké ohně, které mají odhánět zlé duchy.

Španělsko

Ve Španělsku jsou oslavy velkolepé a probíhají celý svatý týden. Konají se průvody, během kterých se vynášejí sochy svatých, často v životní velikosti, nebo dokonce celá sousoší připomínající různé výjevy z Bible. Součástí průvodů jsou i postavy v kápích s vysokými čepci, které dodávají celému průvodu trochu strašidelný ráz. Kápě symbolizují kajícníky a připomínají doby španělské inkvizice – právě takové čepice museli odsouzenci nosit jako symbol jejich pokání. Na nedělní oběd bývají typicky pokrmy z mořských plodů a různé sladké pečivo. Nejznámější je Mona de Pascua – kruhovitý koláč, do kterého se zapéká celé vejce spolu se skořápkou.

Foto: Pixabay

Itálie

Období Velikonoc se v Itálii nazývá Pasqua a zakončeno je Velikonočním pondělím neboli La Pasquetta. Podobně jako ve Španělsku se i v Itálii pořádají různé průvody městy a mše. Známou podívanou je Scoppio del carro neboli zapalování vozu, které se každoročně koná ve Florencii. Obrovský vyzdobený vůz je naplněn petardami a tažen celým městem, následovaný bohatým průvodem. Jeho cesta končí v centru města u slavné baziliky Santa Marie del Fiore, kde se koná mše. Na jejím konci pak arcibiskup zapálí roznětku ve tvaru bílé holubice, která se na ocelovém lanku přesune k vozíku a spustí působivý ohňostroj. Symbol holubice se nám pak objevuje i v podobě moučníku v jejím tvaru. Peče se i speciální velikonoční chléb, na oběd se jí jehněčí a samozřejmostí jsou i čokoládová vajíčka.

Korfu

Na řeckém ostrově Korfu se dodržuje jedna zvláštní velikonoční tradice – rozbíjení hrnců. Na Bílou sobotu naplní lidé své hliněné hrnce a jiné nádoby vodou, a potom je za přihlížení diváků házejí z balkonů na ulici. Tento zvyk má odehnat od domu zlé duchy, střepy z rozbitých nádob si pak lidé odnášejí jako talisman pro štěstí.

Francie

I ve Francii se pořádá hon na vajíčka, na rozdíl od velikonočního zajíčka je ale po zahradě schovávají magické létající zvony. Podle křesťanské tradice totiž přestávají kostelní zvony zvonit na Zelený čtvrtek, po posledním zvonění odlétají do Říma, kde jim požehná papež a zpět se spolu s dárky vracejí na Bílou sobotu. Tradičním velikonočním pokrmem je ve Francii jehněčí se zeleninou, a samozřejmě vejce na různé způsoby. Několik měst a vesnic na jihu Francie pořádá každoročně na Velikonoční pondělí setkání, při kterém se smaží obrovská vaječná omeleta. Ta se mnohdy skládá z tisícovek vajec, nají se z ní stovky lidí a tato podívaná je oblíbenou atrakcí.

Zdroj informací: The Local, BBC, Wikipedie, Lonely planet
Zdroj foto: Pixabay