Zlín. Designové město, které v Česku nemá obdoby

Autor:

Krajské město Zlín leží v údolí říčky Dřevnice, v mírné teplé klimatické oblasti jihovýchodní Moravy, na rozhraní Valašska, Hané a Moravského Slovácka. Nejen díky své poloze se zhruba sedmdesátipěti tisícový Zlín stal přirozenou metropolí jihovýchodní Moravy. Město proslavil v první polovině dvacátého století zakladatel obuvnických závodů – Tomáš Baťa. Unikátní je místní funkcionalistická architektura, která nemá jinde v republice, ale ani ve světě obdoby. Centrum města s továrním areálem a obytnými čtvrtěmi vybudovanými v době největší konjunktury firmy Baťa je památkovou zónou. V roce 2001 byla ve Zlíně založena Univerzita Tomáše Bati. Ve městě sídlí řada významných úřadů, kulturních a společenských institucí. Zlín je městem významných kongresů, především z oblasti medicíny.

Co musíte vidět ve Zlíně

Inspirací pro tovární i obytné čtvrtě Baťova impéria se ve třicátých letech 20. století stala soudobá výstavba v USA. V té době vznikla i Jednadvacítka, tedy 21. správní budova Baťových závodů, jedna z prvních výškových staveb v Evropě. Raritou je kancelář ve výtahu, která ovšem nesloužila jedinému člověku, ale používali ji různí manažeři a šéfové, kteří jezdili do jednotlivých pater a šetřili tak čas svých podřízených. Ačkoli v Jednadvacítce sídlí Krajský úřad, jste srdečně zváni na prohlídku.

Zlín je především designový skvost, který u nás nemá obdoby. Milovníky architektury nadchne nově zrekonstruovaný Památník Tomáše Bati, jež je architektonickou ikonou, která svým významem výrazně překračuje hranice České republiky. Byl vytvořen ve zcela ojedinělých historických souvislostech prudkého rozvoje moderního Zlína jako výrobně-sociálně-kulturně-civilizačního fenoménu. Památník pomyslně završil urbanistickou strukturu města budovanou Tomášem Baťou a F. L. Gahurou od poloviny 20. let. Památník však vznikl jako záznam události do značné míry protikladné ke zlínské dynamice: náhlé úmrtí Tomáše Bati při letecké havárii znamenalo okamžik zastavení a silné emoce, kterou František Lýdie Gahura promítl do konceptu této mimořádné stavby.

Minout nesmíte ani dominantu v podobě Obchodního domu, který byl vůbec prvním objektem svého druhu v Česku (hned vedle stojí také první české sálové kino). Obchodní dům ve Zlíně prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Architekti se ovšem nerozhodli jít cestou úplně nového vzhledu, ale inspirovali se z dob 30. let, kdy byl Obchodní dům ve Zlíně vybudován firmou Baťa. Z přízemí do patra vedou opět jezdící schody, které se v původním Obchodním domě objevily jako vůbec první v tehdejším Československu. Budova se vrátila do téměř původní podoby.

Omítka je opět bílá, okna jsou stejná. Pro Zlín je to významná budova. Během rekonstrukce zůstal jen železobetonový skelet budovy, všechno ostatní se vybouralo. Dispozice prodejních ploch se příliš neměnila, má však moderní podobu. I když památkáři dbali na to, aby se vzhled vrátil do původní podoby, souhlasili s vyhlídkovou prosklenou restaurací na střeše. Je to jedno z mála míst ve městě, kde může být zážitková restaurace, z níž lze vidět krásné severní panorama města.

V blízkosti se nachází i úchvatná stavba hostující knihovnu univerzitu a filharmonii. Tato multioborová vysokoškolská knihovna se nachází v budově označené „U13“ v samotném srdci města a za svůj vznik vděčí návrhu zlínské rodačky a známé architektky Evy Jiřičné. Ta se do svého města “vrátila” díky dvěma stavbám, které navzdory oválným tvarům dokonale ladí se starou zástavbou – ostatně obě budovy stojí na místě původních Masarykových škol z předválečné doby. V Univerzitním centru s multimediální knihovnou sídlí rektorát Univerzity Tomáše Bati, sousední Kongresové centrum slouží především jako nové sídlo pro zlínskou Filharmonii Bohuslava Martinů. Budova je rozdělena na dvě hlavní části, které spojuje velkoryse pojaté zastřešené atrium.

Za pozornost rozhodně stojí i komplex továrních budov baťovského areálu, kde v současnosti nalezneme budovu U14/15 tzv. Baťův institut. Sídlí zde Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně, Muzeum s rozsáhlou expozicí „Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost“ a mnohé jiné.

Kdo má rád kuriozity, tomu se bude líbit Obuvnické muzeum; k vidění jsou například miniaturní střevíčky z feudální Číny, kolekce atamanských bot i opánky z peří pštrosa emu a lidských vlasů. Oblíbeným výletním cílem je Zoo Zlín-Lešná, členěná podle jednotlivých kontinentů; během jediného dne tak procestujete Afriku, Asii, Austrálii i Ameriku. Přímo v areálu zahrady najdete zámek Lešná, půvabnou stavbu, v níž se mísí novorenesance s prvky novogotiky. Nechal si ho coby honosné sídlo vystavět rakouský rod hrabat Seilernů. A ani další zdejší zajímavost kupodivu nepochází ze zvířecí říše – je jí japonská zahrada Mu-Shin, největší svého druhu u nás. Do kamenné horské zahrady byly přivezeny autentické rostliny přímo z Asie.

Se zvířecími přírůstky však ZOO přece jen plány do budoucna má. Celebritami jsou tu zejména sloni, takže by tu v blízké době rádi přivítali na svět mládě, které by mělo být počato trochu netypicky – metodou umělého oplodnění. Jestli se nebojíte, zajděte si pohladit také rejnoky, zdejší zátoka je evropskou raritou. Milovníky historie potěší prohlídka historických interiérů hradu ve Zlíně-Malenovicích, kde program zpestřují koncerty, šermíři a noční prohlídky.

Fanoušci adrenalinu by si rozhodně měli poznamenat do kalendáře srpnové datum konání tradiční Barum Czech Rally. Jedná se o vůbec nejvýznamnější motoristickou událost v naší republice.

Park desetiletí je ve Zlíně!

Zlín, město zeleně, obnovilo před dvěma lety sad Komenského, který nyní získal ocenění Park desetiletí v České republice, když porazil 13 konkurentů. Za ním skončil park na Slovanském náměstí v Brně.

Zpočátku se Zlíňané bouřili proti kácení starých stromů. Dnes si místo pikniků, odpočinku a dětských her nemohou vynachválit. Zelená tepna, jejíž obnova přišla na 56 milionů, pulzuje za slunečného počasí životem.

Nejstarší filmový festival na světě

ZLÍN FILM FESTIVAL (též Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež) je mezinárodní filmový festival určený pro děti a mládež, který se pořádá na přelomu května a června. Festival je svého druhu nejstarším a největší na světě, jeho první ročník se uskutečnil již v roce 1961 jako národní přehlídka československé kinematografie pro děti. V průběhu následujících desetiletí se ze zlínského festivalu stala významná mezinárodní filmová událost.

Přestože v podtitulu názvu se stále hovoří o dětech a mládeži, festival nabízí filmový i doprovodný program všem věkovým kategoriím. V posledních letech se festivalové filmové projekce uskutečňují nejen v samotném Zlíně, ale i v řadě dalších měst České republiky. Jako událost evropského významu je festival trvale podporován Ministerstvem kultury ČR, Státním fondem ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, fondem EU Media.

Foto: Zlin.eu