Čas od času se stane, že koupíme například banány a zapomeneme je sníst. Ty pak v misce zčernají a jsou na vyhození. Peníze, které jsme za ně utratili, mohly posloužit jinak.

Jedním z důvodů, proč lidé plýtvají jídlem, je nedostatek inspirace v přípravě pokrmů a pokles emočních důvodů k vaření. Důvody, proč se tento pokles odehrává, spočívají především ve skutečnosti, že většina Čechů vaří alespoň třikrát či vícekrát v týdnu. Dalším důvodem je pak lednicová slepota, což je fenomén přehlížení potravin, které upozaďujeme před snědením jiných. Současná ekonomická situace také přispívá k tomu, aby lidé méně plýtvali, stejně tak jako to dělají s energiemi nebo vodou.

Za snížení plýtvání potravinami může také větší tolerance ke konzumaci potravin po datu spotřeby a minimální trvanlivosti. Přesně to potvrzují také data průzkumu pro kampaň „Jídlo je příliš dobré na to, aby se jím plýtvalo“ značky Hellmann’s, která se dlouhodobě věnuje boji proti plýtvání potravinami, potažmo minimalizaci dopadu svých produktů na planetu. Z letošního průzkumu vyplývá, že 81 procent Čechů zřídka nebo nikdy nevyhazuje jídlo. To znamená oproti roku 2019, kdy byl realizován identický průzkum, nárůst o 3 procenta. Dvě třetiny obyvatel cítí vinu kvůli zbytečně promrhaným penězům, za které jídlo koupili, druhým aspektem je zátěž životního prostředí.

Potravinami, kterými se podle studie nejčastěji plýtvá (ze 75 %), jsou ovoce, zelenina a chleba. V žebříčku za nimi následují uzeniny (61 %), saláty (57 %), jogurty (52 %), sýry (44 %), mléko (41 %) a maso (39 %). Hlavními důvody, kvůli kterým Češi potraviny nejčastěji vyhazují, jsou pak jejich zápach (86 %) nebo špatný vzhled (68 %). Počet lidí, kteří nevyhodí jídlo po datu jeho spotřeby, stoupl mezi léty 2019 a 2023 z 54 % na 65 %. Počet těch, kteří jídlo nevyhodí po lhůtě jeho minimální trvanlivosti, se také zvýšil: ze 75 % na 82 %.

Zdroj informací: Unilever, IPSOS
Foto: Pixabay