Jaké tři věci vás napadnou,když se řekne – co je ryze francouzské? Každý třetí člověk odpoví: kolo, bageta a zatočený knírek. Ale jsou tyto věci skutečně francouzské nebo za jejich původ může úplně někdo jiný? To se dnes dozvíte.

Knírek

Tak schválně, víte, kdy se poprvé objevil v lidských dějinách pečlivě upravený knírek? Bylo to na jeskynní malbě z roku 300 před naším letopočtem. Malba byla prostá, ale zobrazovala válečníka s pečlivě upraveným knírkem. Nicméně objevily se další skutečnosti, že upravený knír není zásadou jen Francouzů.

Například ještě dřív v Egyptě někdy kolem 2650 před Kristem se objevili artefakty, díky kterým si lidé modelovali knír a stala se z toho určitá výsada, než to o několik stovek let později zakázal faraon. Zajímavostí také je, že i starověcí Římané věděli, jak upravit knírek, ale paradoxně pro něj ve slovníku neexistovalo slovo. Ale nutno podotknout, že právě Francouzi dovedli umění střihu knírku k dokonalosti, to se jim upřít nemůže.

Bageta

Základní potravina, které si koupíte jako první, když přijedete do některého z francouzských měst, nemuselo úplně vzniknout ve Francii. Existuje několik teorií, které zpochybnily francouzský původ pečiva. Jedna z nich je, že v roce 1839 otevřel rakouský pekař August Zang pekárnu v Paříži, která se jmenovala Boulangerie Viennose.

Začal zde prodávat podlouhé chleby, místo klasických kulatých a ještě k tomu na ně použil nový recept. Oproti tomu mluví reálie z Francie, kdy v roce 1920 přišel zákon, že pekaři nesmí začít péct dřív jak ve 4 ráno, aby pečivo bylo čerstvé na snídani – tudíž se začalo experimentovat s tvary chlebů, aby se pekly rychleji – a tak vznikla bageta. Nicméně, ať už je to s ní jakkoli, nikdo nezmění, že je klasifikována dle UNESCO jako světový poklad.

Foto: Pixabay – Croissant

Croissant

Jeho původ není úplně přesný, ale mnohé teorie odkazují opět na námi už známého Augusta Zanga a Vídeň. Ale ještě před tím, když chtěli Osmané dobýt Rakousko, pár pekařů za včasu vstalo, aby pustili poplach a nestala se historická tragédie. Za odměnu dostali privilégium upéct speciální pečivo ve tvaru půlměsíce – symbol Osmanské říše.

Těsto předchůzce croissantu bylo velmi odlišné. Takže až do 19. století, s příjezdem Zanga do Paříže se nevědělo o tom, jak dnešní croissant udělat. Teprve až Zang vymyslel těsto i metodu na dělání této pochutiny. Francouzi později na nic nečekali a pojali croissant za svůj.

Pablo Picasso a Mona Lisa

Kdybychom šli do detailu, tak umělec Pablo Picasso – mimochodem zakladatel kubismu – není rozený Francouz, nýbrž Španěl. Do Paříže se přistěhoval na počátku 20. století, v té době bylo hlavní město Francie centrem všeho umění. Zajímavé je, že Pablo strávil většinu života právě ve Francii, avšak nikdy nepožádal o francouzské občanství, tedy až na jeden pokus, ale to bylo během války a žádost mu byla zamítnuta.

Co se týká Mony Lisy, která je vystavená ve francouzském Louvre a je majetkem francouzské vlády, tak Leonardo da Vinci, také neměl francouzské občanství a stejně jako Pablo zemřel ve Francii jako cizinec. Avšak narozdíl od Picassa do Francie přijel až ve stáří, a to na pozvání krále. Obraz byl namalován ve Florencii a dodnese zůstává tajemstvím, kdo byla žena na obrázku a jestli opravdu existovala, nebo to bylo znázornění Leonardovo aleter ega. Mnozí tvrdí, že se mohlo jednat i o Leonardovu matku.

Zdroj informací: Travel Mag, Rady na cestu
Zdroj foto: Pixabay