Když se řekne Zlín, představím si cihlové domky. Baťovo město ale nabídne návštěvníkům k poznávání mnohem více.

Naskytla se mi příležitost podívat se zase do Zlína, a tak jsem neváhala ani na moment. K tomuhle městu mám citovou vazbu, vždy se sem ráda vracím, i když je to z Prahy necelých 300 kilometrů, a ještě k tomu po obávané dálnici D1.

Pokud plánujete na Východní Moravě strávit třeba prodloužený víkend, určitě si na Zlín vyhraďte celý den. Ostatně jen návštěva nejhezčí ZOO v České republice zabere pár hodin. Kdo se však chystá na jednodenní výlet, nesmí minout to nejdůležitější. Nejlepší je, že se všechno od sebe nachází jen kousek. Stačí zaparkovat u Obchodního domu Zlín a užít si město plnými doušky a především pěšky.

Baťova vila

Zakladatel obuvnického impéria Tomáš Baťa si nechal dům postavit mezi léty 1909 až 1912. Chtěl prosté a neokázalé sídlo, kde by mohl trávit čas s rodinou. Podmínkou však také bylo, aby ze svého okna viděl na továrnu – to se mu splnilo. Vila není příliš velká, ale po příchodu do ní, jsem měla pocit jako bych se vrátila v čase a pohltila mě Baťova energie.

Veřejnost může nahlédnout do prostorného obývacího pokoje, jídelny, knihovny a také do Baťovy kanceláře. Ta odráží jeho osobnost svým účelným a praktickým zařízením (jako např. fotografie jeho rodného domu a další drobnosti z jeho osobního a pracovního života). Součástí je také rozsáhlá a udržovaná zahrada. Prohlédnout si můžete i betonový kryt nebo se vyfotit na velké replice boty.

Součástí prohlídky je hodinový výklad, který vás seznámí s těmi nejdůležitějšími věcmi týkající se Baťova života a samotné vily. Individuální prohlídky nejsou bohužel možné, a tak si hlídejte termíny na stránkách Nadace Tomáše Bati, ať si můžete den zarezervovat. Vstupenka stojí 300 korun, děti a mládež to mají za 200 korun. Prohlídky se konají vždy v neděli jednou měsíčně od 11 hodin. Během letních prázdnin je ale k dispozici více termínů.

Když budete mít štěstí, možná potkáte i energickou Gabrielu Končitíkovou, která je ředitelkou Nadace Tomáše Bati. O Gabriele se dá říct, že svůj život zasvětila Baťovi, ví o něm tolik věcí, které možná neví ani ti nejzarputilejší historikové. Nadace byla založena v roce 1996 s cílem podpořit projekty mladých lidí a rozvíjet správné hodnoty ve společnosti. Jejím posláním je i uchovat baťovskou historii a tradice.

Památník Tomáše Bati

Jedna z nejvýznamnějších budov Zlína se nachází u Gahurova prospektu, což je zdejší park. Lemují ho tradiční cihlové budovy, ve kterých se nachází třeba domov mládeže i vysokoškolské koleje. Budova památníku zapadá do stylu funkcionalismu, a přestože se jedná o skleněnou stavbu, skvěle zapadá do Baťovského konceptu.

Autorem budovy je František Lýdie Gahura. Architekt svým dílem chtěl vyjádřit jasnou velkorysost, prostotu, ale i vzlet – tedy to, co charakterizovalo Tomáše Baťu. Odvážný podnikatel, který se nebál riskovat, tragicky zahynul v roce 1932 krátce po vzletu u Otrokovic. Osudný letoun Junkers F 13 najdete jako maketu v životní velikosti uvnitř památníku. Uvnitř budovy si však všímejte i malých detailů jako jsou loučové lampy Luminator nebo schodiště ve tvaru písmene zet.

Vstupenky se nekupují na místě, nýbrž asi 150 metrů vedle v budově Gymnázia, kde se nachází Infopoint památníku. Padesáti minutová prohlídka s výkladem vyjde na 100 korun, za dítě zaplatíte 50 korun.

Legendární kancelář ve výtahu a mrakodrap

Baťův mrakodrap najdete pod číslem 21 a jedná o nejvyšší budovu v „průmyslovém“ areálu. Výjimečná je stavba i tím, že se jednalo o vůbec první z výškových staveb v Evropě. Baťa se totiž rád inspiroval v Americe, kde jsou tyto budovy zcela běžnou záležitostí. To nejdůležitější se však nachází přímo v ní. Je to výtah, který je zároveň kanceláří. Výtah měl sloužit zejména pro porady s vedoucími na různých patrech, čímž se zrychlila komunikace s pracovníky v celé budově. Není to ale jediná, na tu dobu, zcela unikátní věc.

V budově totiž fungovala potrubní pošta, podlahové zásuvky a telefon byl doslova na každém rohu. O 16 pater se nyní dělí Krajský úřad a Finanční úřad Zlínského kraje, kdysi ale v každém patře byly prostorné kanceláře, kde pracovalo až 200 lidí. Budova navíc byla klimatizovaná a fungoval tu páternoster. Po všech směrech se tak jednalo o něco, co v té době nemělo obdoby. A jestliže v té době někdo udával směr a působil jako moderní metropole, byl to rozhodně Baťův Zlín.

Nesmím zapomenout ale ani na dechberoucí výhled z terasy, kde se nachází i kavárna s posezením. Terasa je volně přístupná, a tak pokud netoužíte se svézt Baťovou pojízdnou kanceláří, prostě použijte k výjezdu běžné výtahy v budově. Z terasy uvidíte do všech světových stran, dokonale si lze prohlédnout centrum města, obytnou čtvrť i celou továrnu. Na terase také najdete model Zlína, který je z litého bronzu. Znázorňuje podobu města z 40. let minulého století.

Když zbyde ještě čas

Pokud ještě nemáte dost Zlína, a věřím, že se tak ani nemůže stát, vyrazte ještě na šálek dobré kávy. Kavárnu Továrna jsem objevila při tomto výletu kousek od mrakodrapu. Obsluha je zde milá a ceny průměrné. Jakmile si odpočinete, můžete se zastavit ještě na poslední zastávce, kterou je Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně s expozicí Princip Baťa.

Zdroj informací: Autorský text, zkušenost autorky textu, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy
Foto: Michaela Rubešová