Zdražování potravin zásadně ovlivňuje nákupní chování českých zákazníků. Zmenšila se frekvence chození na nákup, ale také výše ceny, kterou za jeden nákup utratí.

Podle průzkumu, který si nechala vypracovat společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků, nyní více než polovina (54 %) českých domácností nakupuje potraviny zásadně ve slevách. Za potraviny domácnosti nejčastěji utratí 5 000 až 10 000 korun (37 %) měsíčně, ale skoro třetina domácností (30 %) si vystačí i se 3 000 až 5 000 korunami měsíčně. Přes 10 000 korun utratí za potraviny jen 18 % domácností.

Ve slevách nakupují potraviny spíše ženy (61 %) než muži (47 %), více než čtvrtina (28 %) domácností si pak musí vystačit jen se základními potravinami. Necelých 19 % domácností začalo nakupovat méně kvalitní potraviny, než byly zvyklí a 15 % Čechů se snaží omezit svoje náklady na potraviny úpravou jídelníčku. Každá desátá domácnost (10 %) nakupuje potraviny v zahraničí, kde jsou levnější.

„Více než pětiny českých domácností se zdražování potravin zatím nijak nedotklo a nakupují je stejně jako dříve. Uskromnit se ale museli především penzisté, rodiče na rodičovské dovolené a lidé bez zaměstnání. Zásadní pomoc s pořizováním potravin, například prostřednictvím potravinové banky, ale zatím potřebuje pouze minimum českých domácností,“ vysvětluje Jaroslava Palendalová, generální ředitelka společnosti KRUK.

Více než osm z deseti českých domácností (82 %) utratí za potraviny do 10 000 korun měsíčně. Vyšší náklady na potraviny uvádějí spíše muži, vysokoškoláci a obecně lidé ve věku 45 až 54 let. Větší částky za nákup potravin utrácejí také lidé zaměstnaní v armádě a bezpečnostních složkách, v sektoru IT a telekomunikací nebo ve zdravotnictví. Nákupy ve slevách nejvíce využívají nezaměstnaní a penzisté, stejně jako zaměstnanci ze sektoru zemědělství, lesnictví, obchodu a služeb.

„Téměř bez ohledu na věk, měsíční příjem a sociální postavení jsou Češi velmi citliví na ceny a rádi vyhledávají slevové akce. V regionech sousedících s Polskem navíc neváhají za nákupem levnějších potravin vycestovat do zahraničí – dokonce více než třikrát častěji, než činí průměr z celé republiky,“ dodává Jaroslava Palendalová. Nejvyšší výdaje za potraviny uvádějí v průzkumu obyvatelé Prahy, naopak starší lidé z menších měst si častěji vypomáhají vlastním chovem hospodářských zvířat a pěstováním potravin.

Zdroj informací: KRUK
Foto: Pixabay