Při návštěvě Logarského údolí zavítejte na návštěvu k jednomu z největších vodopádů Slovinska. Procházka k němu je sice trošku náročná, vzhledem k prudkému stoupání, ale nakonec stojí za to!

Jako správný cestovatel jsem si nenechala ujít ani nejnavštěvovanější vodopád Rinka, který se nachází coby kamenem dohodil od rakouských hranic, ale stále na území kouzelného Slovinska. Výlet je vhodný pro rodiny, jen s kočárkem to bude poněkud obtížnějšího rázu, a tak bych doporučovala s sebou vzít děti, které jsou zvyklé už chodit delší trasy. Jinak se budete zastavovat co 50 metrů, protože cesta je o něco náročnější. A předem varuji ty, kteří nemají zrovna dobrou fyzičku, já sama jsem se místy dost zadýchávala, aby s tím počítali. A pokud bude letní hic, tak se stejně jako já budete o to víc těšit na večerní sprchu. Samozřejmostí pro tento výlet jsou pevná obuv a lahev s vodou.

Za vstup a parkování u Rinky se neplatí, ale platí se za vjezd do Logarského údolí. Za auto zaplatíte 7 euro, pokud vyrazíte elektromobilem nebo třeba na kole, máte to zadarmo. Ochotný personál v budce vám rád vysvětlí, na co jdou vybírané peníze. Nicméně už po vjezdu do údolí se nezapomeňte kochat horami, které za jasného dne působí přímo majestátně.

Na místě, ze kterého se vychází k vodopádu, se dá zaparkovat a když půjdete normálním tempem, dostanete se do cíle zhruba za 20 minut. Na parkovišti se také nalézá dřevěná chata, kde můžete koupit suvenýry a dojít si na toaletu. Té využijte zejména v případech, že vaše trasa nekončí u vodopádu, ale pokračuje dál. Bude to totiž jeden z posledních kontaktů s komfortem porcelánové mísy. Trasa k vodopádu vede převážně lesem, takže se nemusíte bát, že byste se v létě spálili – i když z vlastní zkušenost radím, abyste si nezakrytá místa přeci jen namazali, protože u vodopádu už nejste chráněni lesem.

Po náročném výstupu, kdy jsem párkrát zakopla o své vlastní nohy, protože než na cestu před sebou jsem se dívala po okolí, jsem konečně dorazila do cíle. Už z dálky je vodopád slyšet, ostatně aby taky ne, když voda padá z výšky zhruba 90 metrů. Je to opravdu úchvatná podívaná. A zatímco čekám, než mě dojdou vlastní plíce, vidím, že někteří se odvažují blíže. Dojít totiž můžete až k němu – tady už záleží na tom, jak moc chcete být mokří. Ačkoli ve vedrech je to velmi příjemné osvěžení. Kdo by se chtěl na vodopád podívat z výšky, pak se musí o kousek vrátit a po pár kamenných schodech vystoupat až na „Orlí hnízdo„, kde se mimo jiné opět v sezónně nachází občerstvení. Vhodné pro ty, kteří si zapomněli vodu.

Vydat se můžete i dál…

Pokud vám tenhle výlet nebude stačit, tak pozorní turisté si na začátku trasy jistě všimli rozcestníku. Ten ukazuje, jakými směry se můžete vydat a kolik času to zhruba zabere. Pozor ale na to, v jaký čas vycházíte, abyste se z trochu už náročnějších výstupů dostali v bezpečí zase zpět, než začne slunce zapadat za obzor. Přeci jen ve skalách se může stát cokoliv.

Zdroj informací: autorský text, zkušenost autorky textu, Turistická centrála Slovinsko
Zdroj foto: Michaela Rubešová