Historie zasněžování v zimním středisku Carezza

Autor:

Zimní sezona v Jižním Tyrolsku už běží téměř naplno. Vypadá to jako samozřejmost, ale za skvěle upravenými sjezdovkami v Eggentalu stojí hodně práce a důvtipu. Jak potvrzuje příběh Georga Eisatha. Právě on měl někdy před čtyřiceti lety v rukou, respektivě z nich vyšlo, první jihotyrolské sněžné dělo. Dnes se zabývá lanovkami v zeleném duchu, a to ve ski resortu Carezza, zavaleném technickým sněhem, z něhož vytváří ty nejlepší koberce na sjezdovkách.

Pan Eisatha svá první sněžná děla navrhl v osmdesátých letech minulého století jako alternativu k zahraničním vrtulovým strojům pro výrobu sněhu jižně od Alp. V roce 1990 spolu s Walterem Riederem a Erichem Gummererem založili společnost TechnoAlpin. Velmi brzy se stali lídry v oblasti technického zasněžování. On sám potom „převlékl dres“ a nedaleko svého domova mezi Nova Levante/Welschnofenem a Karerpassem v údolí Eggental koupil většinu licencí na lanovky, v tehdy chátrajícím středisku.

Od té doby tam zainvestoval přes 40 milionů eur do zcela nových systémů zasněžování, lanovek, vleků a sjezdovek. Resort pojmenoval Carezza. Na vrcholu nedalekého masivu Rosengarten možná vládne trpaslík Laurin, ale dole je sněhovým králem Georg Eisath. Na úpatí Latemaru a Rosengarten pečuje o 40 km sjezdovek už spolu se synem Florianem, bývalým skvělým lyžařem. Když spolu s manželkou převzali v roce 2002 rodinný hotel, lyžařské středisko tady málem zkrachovalo. Denně tu běžela jediná lanovka Paolina.

Brzy si uvědoml, že nemůže stavět jen na jednom výtahovým systému, když se sousední střediska kolem něj každý den rozrůstají a zdokonalizují. Přišel čas, kdy musel poslat peníze do světa. Nalézala se tam krásná a nedotčená oblast. Příležitost řídit ji, zaznělo jako výzva i obohacující příležitost.

Výsledkem se stal výjimečně sofistikovaný koncept resortu jako ze sci-fi románu. Sníh zůstal jeho doménou, ale nesoutěží s Matkou přírodou. Naopak. Sněhově bílá krajina je krásná a přírodní sníh je navíc vhodný pro vlhkost při technickém zasněžování. Ale právě umělý sníh je základem zaručené zábavy na sjezdovkách a umožňuje provoz středisek bez ohledu na povětrnostní podmínky. Zelenější koncept jeho společnosti Eisath je založen na vysoce výkonném a plně automatickém systému. Mezi srpnem a říjnem 2008 položil 20 kilometrů potrubí. Kromě toho postavil nádrž, tři výtahové systémy, sjezdovky a silniční nadjezdy.

Dokončit to byla skutečná výzva, navíc tak zakrátko. Ale on a jeho tým to zvládli včas i bez řádného napájení. V prvním roce stále museli pokračovat jen s generátory. Až poté investovali více než milion eur do výkonného elektrického vedení. Koneckonců, výroba sněhu periodicky vyžaduje hodně elektřiny. Eisath má však jasná pravidla: Čerpadlo může být spuštěno pouze při plném zatížení, tj. nejméně 40 z 50 sněhových děl musí být připojeno ještě před spuštěním. První vrstva sněhu se produkuje během chladných listopadových dní, druhá v prosinci a někdy je nutné třetí období – zasněžování v lednu. Poté se děla uloží ke spánku až do příští zimy.

Jakmile „teplotní okno“ dosáhne -7 až -12 stupňů Celsia, spustí se všech 200 děl s plně automatickým systémem do pěti minut. Pak běží děla tři až pět dní nepřetržitě. Šířka svahu, množství sněhu a vítr určují, zda se k výrobě používá sněhová pistole nebo sněhová kopí. Výběr vhodného okamžiku znamená potenciální snížení nákladů až o polovinu. Za správné teploty se stejné množství energie použije k výrobě podstatně více sněhu. Eisath vše přesně sleduje a zaznamenává. Neustále se ptá, co by se dalo zlepšit, jako vědec. Dnes už má přesnou představu o tom, kolik sněhu musí každá část lyžařského střediska udržet po celou zimu.

Zdejší největší a nejekologičtější nádrž Jižního Tyrolska obsahuje 130 000 m³ vody. Byla postavena tak, aby v létě umožňovala přirozené proudění vody. V zimě je voda snadno přístupná a nemusí být čerpána z přílišné dálky. Pět sněhových rolbiček ošetřuje asi 100 hektarů sjezdovek. Pro optimalizaci provozu probíhá GPS sledování a měření hloubky sněhu.

Lanovky a vleky se vypínají, když je poptávka nízká. Informační značení informuje lyžaře o ekologických opatřeních. Události v této oblasti se pak certifikují jako „ekologické“. Úspěšný koncept společnosti Eisath získal i cenu Alpines Klimaskigebiet (Sustainable Alpine Ski Resort). Carezza se jako první z italských resortů připojila ke Climate Neutrality Alliance.

Až se vydáte do Carezzy, zastavte se i v nedalekém Obereggenu, přímo pod Latemarem, taky stojí za pozornost. Díky svému ekologickému charakteru. Nabízí 48 km sjezdovek a 18 lanovek včetně nové na Reiterjoch, dva tobogany, snow park a dětskou zónu – to vše v propojení se sousedním Pampeagem a Predazzem. Úchvatný 360stupňový panoramatický výhled uzříte z horské chaty Oberholz na vrcholu stejnojmenné pisty. A na večerní party pak musíte vyrazit samosebou do nového klubu Locx.

Zdroj informací: Jižní Tyrolsko – tisková zpráva
Zdroj foto: Pixabay