Na počátku vypuknutí epidemie se spekulovalo o tom, že lidé, kteří virus prodělají a získají tím imunitu, budou moci volně cestovat mimo veškerá bezpečnostní a hygienická omezení. Představa, že by lidé – samozřejmě označení – cestovali volně po světě a navštěvovali prázdná muzea byla jen krátkotrvající. Imunitní pasy se mohly jevit ze začátku jako dobrý plán, avšak odborníci před nimi začali silně varovat a vlády států je naštěstí poslechly.

Kdo by mohl vlastnit imunitní pas začalo být postupem času nejasné, protože testování na protilátky není tak přesné, jak se ze začátku myslelo. Navíc se později potvrdilo, že člověk, který koronavirus prodělal, se může znovu nakazit. Imunitní pas by tedy byl úplně k ničemu. Stejně tak se na trhu objevilo mnoho rychlotestů a pseudotestů, které mají odhalit, zda-li je člověk nakažený nebo ne. Takových testů je nyní na světě desítky, bohužel ale většina z nich nedokáže koronavirus odhalit na 99 % přesně.

Z médií také víme, že i věrohodný test může selhat a na poprvé ukázat test jako negativní. Teprve až druhé testování odhalí pozitivní nákazu. Stejně tak se předpokládá, že speciální testy nedokážou dostatečně přesně určit, zda-li má člověk vůči koronaviru vytvořené protilátky.

Za předpokladu, že by se do budoucna testy zpřesnily, není jisté, zda-li má stále imunitní pas šanci na existenci. Zatímco máme v těle protilátky po prodělaní určitých nemocí – například neštovic – neznamená to, že se vytvoří protilátka i na koronavirus – obzvlášť kvůli tomu, že vir může a pravděpodobně bude časem ještě mutovat. Světová zdravotnická organizace na konci května vydala prohlášení, že neexistuje důkaz o tom, že by se osoby, které prodělali koronavirus, po druhé koronavirem nenakazili.

Z toho vyplývá, že imunitní pasy by mohly být ve hře až po té, co se vyvine vakcína. Do té doby je jejich existence ale holý nesmysl.

Zdroj informací: MZV – tisková zpráva
Zdroj foto: Pixabay