Čím dál více Čechů vyráží na exotickou dovolenou. Při cestách do více či méně turisticky navštěvovaných zemí občas opomíjejí prevenci v podobě očkování.

Lékaři cestovní medicíny přitom upozorňují na nutnost aplikace látek mnohdy až 8 týdnů před odjezdem. Nejčastěji varují před žloutenkou, meningokokem, břišním tyfem, žlutou zimnicí a vzteklinou. Některé vakcíny, respektive část jejich ceny, si lze nechat proplatit zdravotní pojišťovnou.

Zájem Čechů o pobyty v exotických destinacích každoročně stoupá. Hitem tohoto roku jsou Spojené arabské emiráty, Mauricius, Zanzibar či Kapverdské ostrovy. Nově lidé cestují i do méně turisticky známých vzdálených států, jakými jsou třeba Senegal, Gambie, Omán, Mexiko či Jamajka. Praktické informace o cílové destinaci, včetně informací o očkování by mělo být bezesporu nezbytnou součástí příprav na cestu. Lidé cestující na vlastní pěst pak mohou pro ověření prevence využít jiné, běžně dostupné zdroje, například informační portál Státního ústavu pro kontrolu léčiv nebo web ministerstva zahraničních věcí.

Kam se nechat naočkovat?

Do většiny exotických zemí není pro turisty očkování povinné. Lékaři jej však doporučují jako základ preventivní ochrany před nebezpečnými chorobami, jež mohou po nákaze ohrozit člověka i na životě. Thajsko, Vietnam, Srí Lanka, Spojené arabské emiráty, Mauricius, Zanzibar, Kapverdské ostrovy či Peru – to je stručný výčet nejnavštěvovanějších destinací, do kterých by se lidé měli nechat naočkovat. Rozsah očkování záleží na charakteru pobytu. Obvykle se ale doporučuje očkování proti hepatitidě typu A, břišnímu tyfu, případně proti vzteklině.

Dále je doporučeno nechat si aplikovat vakcínu proti virové hepatitidě typu B neboli žloutence typu B, jež může ohrozit turisty v afrických zemích i v zemích Západního Pacifiku a Jižní Ameriky. Na seznamu běžnějších očkování jsou také látky proti meningokokům a též proti dětské obrně, pokud se v dané zemi vyskytuje. Častá je například v Nigérii, Kamerunu či Etiopii. Do zemí Dálného východu se pak radí zvážit očkování proti klíšťové meningoencefalitidě, v některých případech proti japonské encefalitidě, záškrtu a chřipce.

Kdy s očkováním začít?

Před dovolenou je dobré navštívit lékaře s dostatečným předstihem. V ideálním případě by zájemci měli navštívit očkovací centrum šest až osm týdnů před cestou. Mezi podáním různých vakcín musejí být dodrženy dvou až čtyřtýdenní intervaly. Cestovatelé by také měli počítat s dalšími vlivy, v aktuálním období jsou tím nejčastějším hlavně virová onemocnění, jež možnost podat vakcínu eliminují, a očkovací proces se tak prodlužuje. Řešením je pak nechat si naočkovat více látek najednou.

Povinná vakcína proti žluté zimnici

Existují rovněž destinace, kde je očkování povinností. Při jeho absenci může být turistům dokonce do dané země zakázán vstup. Požadovaným dokladem je v tomto směru takzvaný Mezinárodní očkovací průkaz, který si lze nechat vystavit v jakémkoliv očkovacím centru. Povinné očkování určuje Světová zdravotnická organizace do zemí, kde je endemický výskyt žluté zimnice. Některými státy může být vyžadováno ještě očkování proti meningokokovým a pneumokokovým nákazám. Očkování proti žluté zimnici je vyžadováno při cestách do subsaharské Afriky, tedy například při návštěvě Keni, Konga či Ugandy. Platí i do většiny států Jižní Ameriky.

V asijských zemích si mohou vyžádat doklad o očkování proti této nemoci v případě, že se turista před příjezdem zdržoval v místech, kde nákaza žlutou zimnicí hrozí. Důvodem je zabránění zavlečení této infekce, protože v tropických oblastech Asie žije komár druhu Aedes, který virus žluté zimnice může přenášet. Cestovatelům se doporučuje, aby se o povinnosti vakcinace informovali na konzulátu či velvyslanectví země, do níž chtějí vycestovat.

Část vakcinace proplatí pojišťovna

Turisté, kteří navštíví kterékoliv očkovací centrum či specializované pracoviště cestovní medicíny při zdravotnických střediscích, mají možnost si nechat část vakcinace proplatit ze zdravotního pojištění. Musí se však jednat o očkování, jež podle platné legislativy není hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Společně s žádostí o příspěvek je třeba předložit doklad o nákupu očkovací látky a lékařem potvrzený doklad o provedení vakcinace, případně čestné prohlášení k očkování proti vzteklině.

Zdroj informací: Invia
Foto: Pixabay