Jak se měří subtilní pohyby zemského povrchu způsobené seismickými vlnami od zemětřesení a k čemu podrobný záznam zemětřesení slouží, se dozví návštěvníci nově zrekonstruované seismické observatoře v Amálině údolí Zlatého potoka u Kašperských Hor.
Exkurze zahrnuje návštěvu podzemí v bývalé zlatonosné štole Kristýna, kde jsou umístěny moderní přístroje, i prohlídku expozice rozmanitých historických a současných seismických aparatur. Observatoř, jejíž měření patří k nejcitlivějším na světě, provozuje Geofyzikální ústav Akademie věd ČR. Zájemci o prohlídku se musí předem objednat.
Nepřítelem každého seismického měření je šum, ať už způsobený lidmi a jejich činností, jako je pohyb aut, ruch velkoměsta a průmyslu, nebo pocházející z přírody. Rušivý je třeba i pohyb stromů ve větru, který se přenáší přes kořeny do půdy. Observatoř u Kašperských Hor se v tomto smyslu nachází na ideálním místě.
Součástí světové sítě měřicích stanic se odlehlá samota na Šumavě stala už v roce 1962. Dokonalé prostředí v podzemní štole v kombinaci se špičkovou prací vědců, kteří zde v omezených podmínkách tzv. reálného socialismu vyvíjeli nové způsoby měření a prosluli pečlivým vyhodnocováním záznamů, ji ale posunuly na světovou špičku.
„Zaznamenáme zde na 4000 zemětřesení ročně, z celé zeměkoule. Samozřejmě jsme zachytili ničivé zemětřesení v Turecku v únoru letošního roku a stovky jeho dotřesů, zaznamenáváme i severokorejské jaderné testy a pochopitelně veškerá slabá zemětřesení a průmyslové odpaly v lomech na našem území,“ říká Jan Zedník, seismolog Geofyzikálního ústavu AV ČR. Získaná data vědci poskytují do světových datových center, interpretují je a vytvářejí tzv. katalogy zemětřesení. „Katalogy zemětřesení jsou důležité například pro zpřesnění a aktualizace map seismického ohrožení,“ vysvětluje Jan Zedník.
Hrnce pro seismografy i český přínos světové vědě
Přednášky a komentované prohlídky jak v observatoři, tak ve štole Kristýna si návštěvníci musí předem v Geofyzikálním ústavu AV ČR objednat. Dozví se v nich o historii zdejší těžby zlata nebo o vztahu Karla IV. a Jana Lucemburského k okolní krajině. Zhruba 100 metrů od vstupu do štoly Kristýna, hluboko ve skalním masivu, si budou moci prohlédnout mohutné ocelové nádoby, „hrnce“ i s poklicemi, v nichž se nacházejí funkční seismické přístroje.
„Návštěvníkům vysvětlíme principy seismických měření a řekneme si o významných světových zemětřesných událostech minulosti i současnosti. Seznámíme je s obrovským přínosem vědeckého pracovníka Geofyzikálního ústavu AV ČR Axela Plešingera, který od 60. let minulého století se svými spolupracovníky vyvíjel přístroje a záznamové systémy, které jsou dodnes základním principem moderních širokopásmových seismometrů,“ zdůrazňuje Petr Jedlička, špičkový přístrojový technik Geofyzikálního ústavu, jeden z iniciátorů přístrojové expozice pro veřejnost.
Hvězdná šedesátá a sedmdesátá léta 20. století
Axel Plešinger vyvinul a uvedl do rutinního provozu první širokopásmovou aparaturu pro měření seismických vln na světě. „Přístroje byly tehdy „naladěny“ na sledování slabých signálů i z těch nejvzdálenějších míst na světě. To je však pro porozumění procesu zemětřesení omezující – jako by astronomové pozorovali vesmír jen v jedné barvě spektra,“ dodává seismolog.
Výzkumník Geofyzikálního ústavu Československé akademie věd Axel Plešinger se svými spolupracovníky vypracoval na přelomu 60. a 70. let minulého století koncept nového přístroje, který by zaznamenával seismické vlny od zemětřesení v rozsahu všech reálně se vyskytujících frekvencí. Do provozu jej uvedl v roce 1972 a následně vyvíjel nové postupy i pro zpracování dat. Plešingerův kolega a přítel Erhard Wielandt z Technologického institutu v Curychu posléze zdokonalil mechanickou konstrukci seismometru. Vývoj pak dále posunul harvardský expert J. M. Stein, jenž využil ve Spojených státech již tehdy dostupné počítačové komponenty a systém doplnil digitálním záznamem.
„Tyto nové systémy se posléze staly standardem moderní seismometrie. Lze říci, že každý současný širokopásmový seismometr stojí obrazně řečeno na třech pilířích: české myšlence, švýcarské mechanické zručnosti a americkém počítačovém know-how,“ uzavírá Petr Kolář, seismolog Geofyzikálního ústavu AV ČR, který historii seismické observatoře Kašperské Hory a vznik širokopásmové seismometrie poutavě shrnul v časopise Vesmír.
Zdroj informací: Akademie věd ČR
Foto: Geofyzikální ústav AV ČR
