Evropa si připomíná 20 let od největšího blackoutu. V Česku je pravděpodobnost výpadku sítě nízká

Autor:

V roce 2003 bylo na 18 hodin od elektřiny odříznuto 56 milionů Italů. V Česku k takzvanému blackoutu zatím nedošlo a pravděpodobnost, že se tak stane, je poměrně nízká.

I přesto je na rozsáhlý výpadek proudu naše síť dobře připravená. Provoz při takové události mohou obnovit elektrárny Orlík a Dlouhé stráně nebo také pomoc ze sousedních zemí. Vyplývá to z analýzy projektu datové žurnalistiky Evropa v datech. V červnu uplynou dva roky od řádění tornáda na jižní Moravě, které odpojilo od elektřiny několik vesnic. O rok později postihl rozsáhlý výpadek proudu Prahu. Na desítky minut byl přerušen provoz některých tramvají a metra na lince C. Lidé zůstali uvězněni v budovách i ve výtazích. Příčinou byla porucha rozvodny na pražském Chodově. Podařilo se však aktivovat záložní zdroje, přesměrovat dodávky elektřiny a provoz byl po desítkách minut obnoven. I přesto výpadek zkomplikoval život stovkám tisíc lidí v ranní dopravní špičce.

56 milionů Italů bez elektřiny

K výpadku proudu, který by se dal označit za blackout, v Česku dosud nedošlo. Jeho pravděpodobnost však nikdy není nulová, příkladů ze světa je celá řada. Největší zaznamenaný blackout nastal v roce 2012 v Indii, bez proudu zůstalo 620 milionů lidí.

„Na blackouty byl bohatý rok 2003. K výpadku elektřiny došlo na severovýchodě USA a v části Kanady, zasaženo bylo 50 milionů lidí. Švédsko a Dánsko se s blackoutem setkalo v témže roce. V září, během tzv. Bílé noci, zažila blackout Itálie. Rozsáhlý výpadek postihl takřka celý Apeninský poloostrov a jeho 56 milionů obyvatel. Blackout způsobil zrušení 110 vlakových spojení, což se dotklo 30 tisíc cestujících. K plnému obnovení dodávek elektřiny došlo až po 18 hodinách. Po následující dva dny se Itálie potýkala s menšími přerušeními při snaze obnovit dodávky. Do sousedních zemí (kromě Švýcarska) se ale blackout naštěstí nepřenesl,” popisuje Kateřina Novotná, analytička Evropy v datech.

Provoz může obnovit Orlík a Dlouhé stráně

V případě, že dojde k rozsáhlému výpadku proudu je pro obnovení provozu vždy jednodušší síť připojit na funkční zdroj (například zahraniční soustavu nebo elektrárnu), která se udrží v ostrovním provozu – tedy nezávislém na okolní elektrizační soustavě. „Elektrárna Počerady je díky ostrovnímu provozu v případě mimořádné situace v přenosové soustavě schopná nezávisle zajišťovat elektrickou energii nejen pro svůj provoz, ale také pro oddělenou část sítě a předejít blackoutu,” popisuje Petr Karafiát, ředitel pro ekologii a inženýring skupiny Sev.en.

Další možností je tzv. start ze tmy, tedy spuštění zdroje bez využití napětí ze sítě, v té má klíčovou roli provozovatel přenosové soustavy (společnost ČEPS) a havarijní plán. Schopnost startu ze tmy i ostrovního provozu mají tzv. podpůrné služby, které slouží jako placené záložní zdroje. „Teplárna Kladno má druhou výrobnu osazenou plynovou spalovací turbínou v otevřeném cyklu, která slouží jako záložní a špičkovací zdroj. V případě blackoutu je schopna nastartovat bez vnějšího zdroje pomocí vlastního dieselagregátu a poskytnout přilehlým oblastem napětí pro obnovení zásobování elektrickou energií a teplem,” dodává Petr Karafiát. Teplárna tak přispívá ke stabilitě elektrizační soustavy a má významnou roli v případě krizového zásobování části Středočeského kraje a Prahy.

„Součástí havarijního plánu je i plán obnovy. Ten popisuje postupy pro obnovení soustavy ze zdrojů schopných startu ze tmy i ze zahraničí. Všechny postupy dispečeři pravidelně trénují jak interně na trenažeru ČEPS, tak s partnery v ČR a v neposlední řadě se zahraničními provozovateli přenosových soustav,” vysvětluje Lukáš Hrabal, senior specialista sekce Komunikace ČEPS. V praxi by se při obnově provozu využily oba zmíněné postupy, tedy napájení ze zahraničních soustav v kombinaci se zdroji schopnými startu ze tmy.

I na straně elektráren se testují možné scénáře pro obnovení provozu. „Elektrárna Chvaletice poskytuje jako jedna z mála všechny činnosti, které jsou zásadní z pohledu bezpečnosti kritické infrastruktury. Má certifikaci na služby výkonové rovnováhy, ostrovní provoz i start ze tmy. V současnosti je tedy schopná předcházet nebezpečným stavům v soustavě a již několikrát jsme pokusně vyzkoušeli, že by pomocí přečerpávací elektrárny Dlouhé stráně či vodní elektrárny Orlík dokázala nahodit síť po blackoutu,” říká Petr Karafiát ze Sev.en.

Zabránit výpadkům pomáhá v Evropě spolupráce

Na úrovni EU existuje Nařízení o rizikové připravenosti a Síťový kodex pro obranu a obnovu elektrizační soustavy. Ty společně stanovují pravidla pro předcházení, koordinaci, spolupráci a řešení krizových situací, jako je právě blackout. Pokud by k blackoutu skutečně někdy došlo, existují v rámci EU konkrétní scénáře pomoci. Hlavním úkolem je ale těmto situacím předcházet – ať už prostřednictvím pravidelných cvičení, každodenní komunikací nebo možností vzájemného „vykrytí” v případě krize. V EU však k výpadkům téměř nedochází.

Zdroj informací: Evropa v datech
Foto: Pixabay