Rafting je už skoro synonymem pro Slovinsko. Ostatně je to jeden z nejoblíbenějších outdoorových sportů, který tu turisté pod vedením zkušených instruktorů provozují.

Při toulkách a poznávání dalšího kusu země, jsme se přesunuli do oblasti Logarské doliny, kde se rovněž odehrával tento adrenalinový zážitek. Abych řekla pravdu sjezd řeky Savinji bude jeden z méně náročných a dobrodružnějších. V porovnání se Sočou není řeka tak divoká a zákeřná, i když nutno podotkout, že instruktoři ví, kdy vám pěkně zatopit, a že i na klidné řece dokáží dělat pěkné blbosti.

Foto: Michaela Rubešová – raftingová posádka

Savinja je splavná jako 10 kilometrový úsek. Kromě divokých peřejí vás čeká i klidná azurová část, kdy se můžete pouze kochat okolím. Případně pokud chcete něco méně adrenalinového, můžete zvolit k přepravě kajak. Horní část úseku se doporučuje spíše už zkušenějším raftařům, avšak zhruba od středu až do dolní části je to vhodné pro začátečníky, včetně dětí.

Abych řekla pravdu, ze zdravotních důvodů se této aktivitě vyhýbám, a raději přebírám funkci fotografa. O to spokojenější jsou kolegové, kteří pak mají alespoň vtipné fotky třeba z oblékání přiléhavých neoprenů, do kterých se ne a ne nasoukat a ke všemu zjistí, v půlce soukání, že by potřebovali asi větší a nastává okamžik sundávání, kdy by nejradši každý volil pomocné nůžky. Samozřejmě nechybí před plavbou ani skupinové foto, které je odměněno panákem dobrého alkoholu od kapitána posádky. Ostatně pálenka na všechny způsoby a ovocné chutě už tak nějak k cestám na Slovinsko prostě patří.

Každopádně, kdo nikdy rafty nezkusil, nemá se čeho bát. Většina kolegů jsou začátečníci a i tak do cíle dorazili celí, vysmátí a také především vykoupaní. Myslí se i na bezpečí, a tak součástí výbavy je samozřejmě záchranná vesta a helma, protože na trase se nachází několik velkých i malých balvanů, tak aby se nikomu nestalo nic vážného, kdyby se náhodou vyklopil do vody.

Foto: Michaela Rubešová – řeka Savinja

Ostatně 11 z 10 lidoopů tento zážitek doporučuje, a pokud snad nebudete účastníkem raftu a pojedete čekat na konec úseku, pak doporučuji jít se podívat kolem řeky a případně do ní přes naplavené kameny, jen pozor na obuv – jste suší do té doby, než vám noha sklouzne do ledové řeky (nojo, stalo se mi to – botaska je mokrá tak nějak během vteřiny). A také pozor, kam šlapete, já měla docela překvapivé setkání se zmijí, naštěstí jsem si ji všimla dřív, než jsem udělala původně zamýšlený krok – od toho okamžiku jsem vyskákala z kamenů jak kamzík a pozorovala řeku a blížící se posádky už z bezpečí břehu.

Zdroj info: dle zjištění autorky článku, autorský text
Zdroj foto: Michaela Rubešová