Velikonoční dny aneb Proč je pondělí Modré nebo čtvrtek Škaredý

Autor:

Ilustrační foto: Pixabay

Pomalu a jistě přichází období, kdy si na dveře pověsíme věnec a budeme zdobit kraslice. Celý dům provoní upečený beránek a mazanec. I když letos to bude zase poněkud jiné, než klasické české tradiční Velikonoce.

Další koronavirový rok nepřinesl žádné velké naděje, a tak období Velikonoc budeme ve většině případů trávit doma. Děti ve větším množství nepůjdou koledovat a zdobit barevně vajíčka bude spíše jen komorní záležitostí. Každopádně obžerství doma na gauči je asi zaručeno. Letošní svátky vychází na první dubnové dny. Avšak pašijový týden začíná už 29.března a to Modrým pondělím.

Pojmenování jednotlivých dnů

Modré pondělí

Křesťané začínají zdobit kostely modrými a fialovými látkami na znamení přicházejícího půstu. Tradičně se ale jedná o volný den – tedy prakticky den, kdy nebudete pracovat, ale odpočívat. Přívlastek Modré mohlo mít ale také význam z němčiny, jakožto „opilý“, neboť právě toto pondělí bylo posledním masopustním, a jak víme, při masopustu se hodně pije a pak lidé trpí nemilou kocovinou.

Šedivé úterý

V tento den se nekonají žádné významné události, tedy kromě toho, že si konečně uklidíte byt – nebo měli byste. Tradičně by tedy lidé měli uklízet a zvelebovat domov. Myjí se okna a někdo dokonce i bílí zdi. A své pojmenování dostalo úterý právě proto, že když se metl z koutů prach bylo všechno okolo šedivé.

Škaredá středa

Na rozdíl od předchozích dnů, je středa celkem významná. Neboť je to den, kdy Jidáš zradil Ježíše. Údajně jej zradil pro 30 zlaťáků, které si stejně neužil, protože se následně pod tíhou své viny oběsil. Domácnosti, které mají komíny, by je měly nechat vymést a zároveň by se nikdo neměl mračit, protože by se dle pověsti mohlo stát, že mu to zůstane po celý rok. A nikdo nechce mít hluboké vrásky na čele, že ano? Hospodyňky tradičně pečou medové pečivo ve tvaru smyčky – Jidáše.

Zelený čtvrtek

V tento den se naposledy rozezní zvony, než odletí symbolicky do Říma. Zároveň Ježíš dnes naposledy povečeřel. Událost připomíná obraz od Leonarda da Vinci. O několik hodin později byl Ježíš zajat. Co se týká ale tradic, tak se konají mše a obřady. Biskupové obnovují své sliby a světí se oleje. Zelený čtvrtek je ale také synonymem pro milosrdenství. Tradiční je i pokrm, po celý den by se měli jíst taková jídla, ve kterých je trochu zeleně (bylinek) – tedy třeba velikonoční nádivka s kopřivou.

Velký pátek

Dnes se připomíná ukřižování Krista. Setkat se můžete i s pojmem Křížová cesta, která má 14 zastávek. Ty připomínají události během nesení kříže a na konci této cesty byl Kristus ukřižován. K Velkému pátku se samozřejmě vážou i tradice. Například z křesťanských kostelů se odklízí výzdoba jako kříže, svíčky a barevné pokrývky. Nemělo by se jíst maso a probíhají bohoslužby. V tento den se nesmí prát prádlo, ani pracovat. Neměli by se půjčovat žádné věci, protože by byly jinak očarované. Dle lidových pověr byste ale právě v tento den mohli narazit na poklad, pokud máte čistou a nevinnou duši.

Bílá sobota

A nebo také Zmrtvýchvstání Páně. Nekonají se bohoslužby, ale lidé by se měli věnovat rozjímání. Zvony, které symbolicky odletěly do Říma, se vracejí, aby se večer mohly znovu rozeznít. Někteří sadaři třesou se stromy, aby přinesly velkou úrodu. V domácnostech se začínají péct beránci a mazance, někteří hoši pletou pomlázky. Před kostely se večer zapalují ohně, které se světí a z nich se následně zapalují svíčky.