O Zlíně se říká, že je to učebnice architektury a stále častěji to platí nejen o městě, ale také o jeho okolí. Vybrali jsme pro vás 10 naprosto jedinečných staveb, za kterými byste se rozhodně měli vydat na Zlínsko a Luhačovicko.

Baťův mrakodrap ve Zlíně

Legendární Baťův mrakodrap nebo také „jednadvacítka“ je bývalá správní budova celých baťovských závodů ve Zlíně. Právě tady se odehrávalo všechno důležité, co se týkalo Zlína a Baťova obuvnického impéria. Najdete tu pojízdnou kancelář ve výtahu (a pozor, s klimatizací a umyvadlem), funkční páternoster, ředitelské patro i nádhernou vyhlídku na celý Zlín z 16. etáže. Ostatně, pokud chcete Zlín poznat opravdu podrobně, vezměte si sebou na cestu Zlínský architektonický manuál. „Jinak než „jednadvacítka“ téhle budově ve Zlíně nikdo neřekne,“ radí Jana Pastyříková z destinační společnosti Zlínsko a Luhačovicko. Budova je volně přístupná v běžné otevírací době, ale můžete si taky objednat prohlídku s průvodcem. Dozvíte se spoustu věcí, které jste ani netušili.

Foto: destinační společnost Zlínsko a Luhačovicko – Baťův mrakodrap

Tovární areál Zlín

Vystavět tovární areál chce pořádně hluboké zamyšlení. Baťovský systém se ale prokázal i ve stavbě továrních hal. Baťa nechal navrhnout železobetonový skelet s kruhovými sloupy o rozestupech 6,15m. Továrny jsou vystavěny z červených cihel a jsou seřazeny do přísného rastru, který dodnes umožňuje snadnou orientaci. Díky šachovnicovému systému značení budov je první budova v první řadě značena jako 11, v řadě za ní 21, dále pak 31 a tak dále. První budova v druhé řadě bude zcela jistě 12, ve třetí řadě 13 a tak pořád dokola. Jde vám z toho hlava kolem? Pak vězte, že nejlepší je svou procházku továrním areálem začít v budovách 14 a 15, kde sídlí 14|15 Baťův institut, Krajská galerie výtvarného umění i Muzeum jihovýchodní Moravy. Dozvíte se toho dost na to, abyste se v areálu vyznali. Pokračujte pak na prohlídku slavné „jednadvacítky“ nebo se zatoulejte až do 64 budovy na skvělou kávu do Jedním tahem.

Obchodní dům Zlín

Obchodní dům neboli Obchodňák byl vždycky chloubou města. Svého času to bylo největší nákupní centrum na celé Moravě, byl tu vůbec první eskalátor, na jaký jste mohli v Československu narazit, a šlo o reprezentativní prodejní dům firmy Baťa. Jeho sláva pokračovala také v dobách, kdy jej vlastnil Prior. Chodilo se sem nejen na nákupy, ale také na chlebíčky a pivo. Devadesátá a nultá léta však Obchodní dům zanechala napospas času a ten se tu doslova zastavil. Před rekonstrukcí v roce 2017 byste tu našli atmosféru 70. let, ve výtahu za vás tlačítka mačkala obsluha a dole u toalet měla svůj krámek kartářka. Dnes je Obchodní dům zpět na architektonické mapě Zlína, a to nejen díky zdařilé rekonstrukci, která krásně dotvořila Náměstí práce, ale také díky gastronomii, za kterou sem teď chodí celé město.

Kaple sv. Václava Sazovice

Jako svinutý list papíru vypadá kaple v malé vesničce Sazovice jen kousek od města Zlína. O výstavbě vlastního kostel místní uvažovali už od roku 1935 a je k nevíře, že doba pro jejich svatostánek uzrála až o 80 let později. Díky tomu však v Sazovicích stojí odvážná stavba, která se v roce 2017 zapsala mezi nejlepší stavby světa. Jeho tvar vychází z klasického tvarosloví rotundy a je zasvěcen svatému Václavovi, patronovi obce. Za jeho návrhem stojí Marek Jan Štěpán, který se rozhodl pracovat se světlem, které v různých formách a různými světlíky a okny padá dovnitř. Jen kousek odtud je skvělé nové koupaliště s restaurací, takže se stavte zchladit i sem.

Kaple sv. Antonína Paduánského Fryšták

Místní sice nechápou, kde se tu tahle kaple vzala a proč vypadá takhle, ale musíme říct, že je to velmi odvážný kus architektury. „Tuhle lokalitu mají místní za svou, a proto se není co divit, že jim sem kaple nesedí,“ říká Lenka Blažková.„Jako turista ale musíte elegantní a výrazně válcový tvar kaple obdivovat.“ Věž z červených cihel najdete ve Fryštáku, v místní části zvané Skalka. Po těžbě pískovce tu zůstaly odhalené skalní útvary, kam chodí místní na procházky. Mimo jiné také proto, že tu je nádherný výhled na Fryštáckou brázdu a na Zlín.

Foto: destinační společnost Zlínsko a Luhačovicko – Jurkovičův dům

Jurkovičovy Luhačovice

Básník dřeva, který do Luhačovic promítl všechny své sny o urbanismu v duchu lidové secese. Kam jinam by se hodily stavby s folklorními motivy než sem, do městečka schovaného v údolích Bílých Karpat, kde jsou dodnes živé nejen zkazky o bohyních a čarodějnicích, ale také nářečí a lidové zvyky? Malebné městečko Luhačovice Jurkovičovy stavby zdobí už více než sto let. Dodnes jsou nádhernou a nadčasovou ukázkou toho, jak osobitý styl slovenský architekt měl. Jurkovičův dům, Jestřabí, Sluneční lázně a další stavby z Luhačovic udělaly nejen světové lázně, ale také architektonickou perlu Zlínska a Luhačovicka.

Baťův památník ve Zlíně

Jedna z nejčistších a nejhezčích staveb světové architektury. Odborná veřejnost o něm mluví v superlativech, turisté se nechávají unést povznášející volností vnitřního prostoru. Památník vznikl jako vzpomínka na tragickou smrt „šéfa“ baťovských závodů a celého Zlína Tomáše Baťu, který v roce 1932 zahynul při letecké nehodě v nedalekých Otrokovicích. Prosklená budova, která nezapře baťovský původ, ukrývá repliku osudného letadla Junkers. Jinak je prostor téměř prázdný až na funkcionalistické schodiště ve tvaru písmene Zet. I přesto skrývá řadu odkazů a symbolů a patří mezi nejzajímavější místa, jaká dnes můžete ve Zlíně navštívit.

Foto: destinační společnost Zlínsko a Luhačovicko – Luhačovice Bílá čtvrť

Bílá čtvrť Luhačovice

Nejen Dušan Jurkovič vtiskl Luhačovicím jedinečnou atmosféru. Jako protiklad k dřevěným kudrlinkám Jurkovičovy lidové secese, vzniká v Luhačovicích strohá a přísně elegantní Bílá čtvrť, která reaguje na požadavky moderního urbanismu funkcionalistickými stavbami. Na svahu pod pramenem Aloisky vzniká série lázeňských penzionů, které díky svým fasádám daly ulici jméno Bílá čtvrť. Avion, Viola i Radun jsou dodnes úžasným příkladem funkcionalismu i prvorepublikové elegance. Doplňuje je také Městská plovárna nebo rodinné vilky Jarča, Draža a Eva.

Bratmannova vila ve Valašských Kloboukách

Věděli jste, že vůbec první secesní stavba na území Česka vznikla v malém městečku na východě Moravy – ve Valašských Kloboukách? Místní rodák a později také slavný architekt Hubert Gessner ji postavil pro vídeňského sládka Josefa Bratmanna v duchu právě se rodící secese, která byla na tehdejší poměry pro městečko klobouckého charakteru něčím nesmírně odvážným. V letošním roce se podařilo otevřít hned dvě expozice, které se vážou k dílu architekta Huberta Gessnera. Jednu najdete ve stodole hned vedle Bratmannovy vily, druhou pak v městském muzeu vzdáleném jen pár kroků od vily.

Sušírny Vlachovice

A nakonec jedna malá zlínskoluhačovická lahůdka. Ve vesničce Vlachovice, která leží mezi Zlínem a Valašskými Klobouky, najdete jedinečné valašské „sušárně“. Roubené dřevěnky staré více než sto let, ve kterých se kdysi sušívalo ovoce, houby a bylinky. Zatímco jinde byly podobné sušírny velkou raritou, tady ve Vlachovicích se jich povedlo dochovat a obnovit hned 8. A místní v nich dodnes suší úrodu ze zahrádek.

Zdroj info: destinační společnost Zlínsko a Luhačovicko
Zdroj foto: destinační společnost Zlínsko a Luhačovicko