Člověk by ani neřekl, na kolik tajemných až záhadných míst může člověk v Česku narazit. Nejsou to jen hřbitovy, které v nás od pradávna probouzejí nepříjemný pocit, ale jsou to i místa, která by nikdo nečekal. Například kostely. Místa, odkud se věřící modlí k Bohu a místa, která by měla být tak nějak chráněna vůči ďábelským plánům. Ne vždy je to ale pravda.

Jedno takové místo existuje v okrese Klatovy – jedná se o kostel, který byste nalezli na vrchu meandru řeky Otavy. Místní o něm často nemluví, záměrně se vyhýbají odpovědím a když už někdo promluví, běhá z toho mráz po zádech – pro lovce záhad ideální místo. Kostel má údajně jednu z nejvyšší míry negativní energie na celé Šumavě. Často je kostel označován za bránu mezi peklem a světem živých. Hned jsem si vzpomněla na ten hororový snímek Jeptiška. Jak se zdá, hranice mezi dobrem a zlem je někdy tenká.

Kostel byl postaven na začátku 13. století v románském stylu. Na první pohled byste si řekli, že je to kostel jako každý jiný, avšak na ten druhý… Ke kostelu náleží malá barokní kostnice z 18. století, ve které odpočívá více jak čtyři tisíce koster. Zajímavostí také je, že původ koster nebyl dosud nikdy objasněn. Kdo jsou a kým byli, je tak jedna velká neznámá. Obyvatelé Mouřence si o tom myslí své, často se tak setkáte s názorem, že kostry patří právě strážcům pekelné brány. Kostel má být branou mezi těmito dvěma světy a bránit pokušitelům a hříšníkům proniknout zpět na čistý světský svět. Jiná pověst říká, že jsou to kostry švédských vojáků z třicetileté války.

Nicméně na kostele najdete i něco pozitivního a pěkného, jsou to například nástěnné malby ze 14. století, které se podařilo zrestaurovat do věrné původní podoby. Tyto malby zobrazují život Ježíše Krista a také Poslední soud a Vážení duší.

Zdroj informací: Kudy z nudy, Památkový katalog
Zdroj foto: Pixabay