Madeira je maličký ostrov patřící k Portugalsku, ale od jeho pevniny je vzdálený tisíc kilometrů. Leží v Atlantickém oceánu, zhruba na úrovni Maroka.
Je tak malý, že dostat se z jedné jeho strany na druhou trvá něco přes hodinu. Přesto je nekonečně zábavný a krásný. I proto zájem o Madeiru velmi rychle roste. Nenechte se velikostí ostrova zmýlit. Za týden ho sice stihnete procestovat celkem důkladně, nicméně téměř na každém kroku je tu co obdivovat. Nejčastěji se sem jezdí chodit po horách a obdivovat místní útesy a výhledy na petrolejově modré vody oceánu. Většinou se turisté ubytují v hlavním městě Funchal, kde si také půjčí auto a vyráží na výlety. Ovšem i bydlení v malých přímořských vesničkách může být velká romantika. Půvabné je třeba městečko Paul da Mar.
Podle toho, kolik pěších túr chcete absolvovat, se potom odvíjí doba pobytu. Náročná nejsou ani proticovidová pravidla pro vstup do země: Stačí mít platný negativní test, ukončené očkování nebo potvrzení o prodělaném covidu. Kromě překrásné přírody a impozantních výhledů pak Madeira láká ještě na příjemné počasí. Celoročně je tu zhruba 23 stupňů, tedy svěží jarní klima, celý ostrov neustále krásně kvete (botanických zahrad je tu opravdu hromada) a počasí je ideální i na výlety a dlouhé procházky.
Kam vyrazit?
Zajeďte si na východní cíp ostrova, kde je nejtepleji (za zmínku proto stojí pláž Prainha) a útesy (například São Lourenço) tu jsou oranžové trochu jako v Austrálii. Zbytek ostrova vám bude chvíli připomínat Skotsko, chvíli Havaj, náhorní plošina Paul da Serrao zase vypadá jako marocký Atlas. Na opačném konci ostrova je maják Ponta do Pargo s dalším úžasným výhledem na oceán. Nespokojte se však jen s širokou hlavní cestou k majáku, ale slezte po malé pěšince i přímo na útes.
Jednou z nejkrásnějších je vyhlídka Sao Cristovao. Možná na ni narazíte náhodou. I proto je dobré sledovat cedule s nápisem „miradouro“ (vyhlídka) podél silnic a důvěřovat jim – často vás dovedou na opravdu skvostná místa. Asi budete chtít vidět slavné Údolí jeptišek, tedy Curral das Freiras. Údolí je velmi hluboké a uzavřené, má kruhovitý tvar, takže se mylně uvažoval jeho sopečný původ. Rozhodně tu ochutnejte tradiční šumivou cavu s kaštanovým likérem. Možná vás zláká také druhý nejvyšší evropský útes Cabo Girao. Připravte se ale, že na celkem malé vyhlídkové plošině se tu také může nahromadit slušný dav lidí. Výhodou je, že pokud bydlíte ve Funchalu, můžete se sem znovu kdykoli vrátit v příhodnější hodinu či počasí, které se mimochodem na Madeiře někdy mění celkem rychle.
Jak je to s koupáním?
Pokud se budete chtít koupat, nejpříjemnější k tomu jsou přírodní bazény – upravené skály s vodou z oceánu. Vůbec nejkrásnější najdete v Porto Moniz. Písečných pláží je tu jen pár a většina z nich má černý písek. Ten bílý bývá dovezený ze Sahary, a tak o autenticitě nemůže být řeč. Černé pláže jsou opravdu krásné a uzpůsobené ke koupání, ovšem potřebujete odvahu vlézt do chladného oceánu, i když teploty zdaleka nejsou tropické.
Zdroj informací: Invia
Zdroj foto: Pixabay