Ong Jemel aneb Na planetu Tatooine z Hvězdných válek

Autor:

Při toulkách po Tunisku jsem měla tu jedinečnou příležitost navštívit místa, kde se Hvězdé války natáčely. Pro fanouška jako jsem já, to byl doslova splněný sen. Ong Jemel je jednou z těchto filmových zastávek po zemi. Navíc dnes je speciální den – významný den pro každého fanouška kultovní série Star Wars, neboť 4. květen se slaví jako mezinárodní den Star Wars.

Oblast Ong Jemel a solného jezera Chott el-Gharsa poznáte zejména z původních dílů – vzpomínáte si, jak se Luke proháněl se vznášedlem, když hledal robota R2-D2? Krajina kolem se při cestě vlnila vlivem vysokých teplot a také odrazu světla od solného jezera, člověk by snadno podlehl fata morgáně. A kde jinde než právě tady, by se měla nacházet planeta Tatooine. Písečné obloukovité domy postavil George Lucas prakticky uprostřed ničeho. Když filmování skončilo, kulisy v poušti ponechal, a tak se z oblasti stalo poutní místo pro všechny fanoušky.

Foto: vlastní – Ong Jemel

Před dávnými časy… v jedné předaleké galaxii… se slunce pomalu ukládá do spánku. Džípy se rozdělují u odbočky k našemu hotelu Anantara Tozeur Resort. Ti nadšenější – včetně mě – vyrážejí po asfaltové cestě do nitra pouště. Brzy se dočkáme a s džípem zamíříme do pouštích dun, které jsou někdy i několik metrů vysoké. Řidiči vás vždy rádi provezou přes duny a zejména v okamžicích, kdy přemýšlíte nad tím, jak je možné, že se to auto ještě nepřevrátilo. Pro ty, kdo se bojí, k místu vede i normální cesta, ale proč si neužít trochu adrenalinu? Nicméně turisté mají v poušti zakázáno řídit. Pokud budete vyrážet z Tozeur je to zhruba 40 kilometrů.

Ještě pár dun a z dálky už vidíme písečnou vesničku a já už se nemůžu dočkat, až tam konečně budeme. Před vesnicí parkuje jen pár vozů. Ostatně západ slunce bude už za hodinu, a tak není čas, ztrácet čas. Tunisko jsme navštívili v únoru, kdy není ještě turistická sezóna, ale už v klidu můžete chodit jen v tričku. To, že není sezóna bylo vidět i na samotné vesničce, kterou každý fanda SW zná pod názvem Mos Espa. Nikde, nikdo…až tedy na pár velmi otravných prodejců – často Berberů. To je asi jediná negace, která mi trochu kazila celkový zážitek. Jsou neodbytní a slovo – ne – jim bohužel nic neříká. Naštěstí vám nechají alespoň těch pár desítek minut, abyste si místo mohli užít se vším všudy.

Foto: vlastní – Ong Jemel

Když je sezóna, můžete si zde půjčit ikonické artefakty i oblečení na nezapomenutelnou fotku. Všechny kulisy jsou průchozí. Při odchodu zpět k džípu vás čeká pár stánků. Nic pro slabé povahy. Většinou jsou to lebky zvířat, hadi a štířy naložení v alkoholu… a abych nezapomněla. Jeden z místních prodejců vám bude nabízet vyfocení se s fenkem, ale prosím nepodporujte tento obchod. Sami uvidíte, jak je feneček vystrašený a v bídném stavu. Nejraději byste ho od muže odkoupili a nechali utratit, protože to je to jediné vysvobození pro něj. Bohužel jsem na Instagramu nalezla mnoho takových fotografií a lidi se u toho ještě usmívali. Svět je opravdu někdy dost zvláštní místo.

Nicméně den se chýlí ke konci a z dálky je vidět, jak slunce zapadá za obzor – bohužel je jen jedno. Život v Mos Espa utichá a ze žádné postranní uličky na mě nevyskočili přívrženci Temné strany Síly. Na nebi se rozlévají barevné tóny modré a růžové barvy. S vesnicí v zádech si připadám úplně stejně jako Luke, Anakin a nakonec i Rey. Dívám se do dálky – neznámo kam. Na rtech mi uvízl ten známý spokojený úsměv, v uších mi zní hudba z filmů a mysl vyslovuje tu legendární větu: Ať tě provází Síla!

Foto: vlastní – Ong Jemel

Foto: autorský archiv

 


Místo pro vaše názory