Projeli jsme nejkrásnější silnici světa, rumunský Transfagarasan. Transylvánské Alpy vás dostanou do kolen!

Autor:

Transfagarašský průsmyk v Rumunsku – cesta, kterou kolegové z Top Gearu nazvali nejlepší silnicí světa! Balíme věci a vyrážíme směr Rumunsko. Po celé trase, až do cílového bodu v hlavním městě Bukurešti, nás čekají vlastně všechny možné jízdní režimy, kde nám “mtrojka” ukáže své kvality. Poradí si s rozbitou cestou a nekompromisními podmínkami v Rumunsku? Vykouzlí nám úsměv na famózním průsmyku Transfagarasan? Je načase sednout za volant a zjistit, jak se věci mají.

m3_1

Nejprve si ale představme trasu a podmínky, které nás na naší “M expedici” čekají. Vyjíždíme ze Zlína po D1 a projedeme snad nejhorší možný úsek této dálnice mezi Vyškovem a Brnem, kde se napojíme na dálnici směr Bratislava. Ze Slovenska pak budeme pokračovat stále po dálnici na Budapešť a následně dolů na Szegéd, kde naše dlouhé dálniční putování skončí a dále pojedeme po okresce směr Rumunsko a město Adar. Odtud dále po hlavní klikaté okresce přes Transylvánii do města Sibiu, a pak dále k vesničce Cartisoara, kde je začátek Transfagarašské silnice. Ta je megalomanským projektem vlády Nicolae Ceauşescu. 90 km dlouhá silnice spojuje historické oblasti Transylvánie a Valašska. Silnice byla postavena v letech 1970 až 1974 a byla budována pro strategické vojenské účely.

Podle oficiálních údajů zde při výstavbě přišlo o život asi 40 vojáků. Cesta stoupá přes nejvyšší pohoří Rumunska, zvané Fagaras (rumunské Transylvánské Alpy), až do nadmořské výšky 2.034 metrů. Jde o klikatou cestu, posetou ostrými zatáčkami, strmými a dlouhými S-křivkami a ostrými sjezdy. Transfagarasan má 5 tunelů a také nejdelší silniční tunel v Rumunsku s 884 metry. A hlavně, je to motoristický ráj na zemi. Odtud budeme pokračovat přes jezero Vidaru do Pitesti, kde se napojíme na dálnici směřující do Bukurešti. Právě v hlavním městě Rumunska je náš cíl. Zní to jako jedno velké, exotické dobrodružství a zábava, ale zejména cesta od hranic k průsmyku je jedno velké peklo plné rozbitých cest, kamiónů a šílených, rumunských řidičů předjíždějící všechno. M3 tak čeká opravdová zkouška a výzva.

m3-4

A co že to máme vlastně pod kapotou? Motor s úhlem rozevření válců 90 stupňů má osm samostatných klapek, které se dokážou plně otevřít za 120 milisekund. Jde o výsledek kontroly polohy plynového pedálu 200 krát za sekundu a schopnosti řídicí jednotky, vybavené trojicí 32bitových procesorů, společně provést 200 milionů (!) operací za sekundu. Mezi jinými kontroluje přes zapalovací svíčky vodivost směsi a předchází tím detonačnímu hoření. Nový osmiválec s hmotností 202 kg je dokonce o 15 kg lehčí než fantastický řadový šestiválec 3.2 z minulé generace M3. Přitom generuje výkon 420 koní a 400 Nm točivého momentu. Pak tady jsou elektronicky řízené tlumiče EDC, které mají tři stupně nastavení. V tom základním krásně žehlí nerovnosti a nabízejí relativně komfortní svezení a v tom nejvyšším se z M3 stane okruhové auto. Jelikož se jedná o model ze sklonku výroby, je vybaven také systémem Start-Stop a dvouspojkovou převodovkou DCT. Should be fun!

Dálniční jízdou Vás výrazně zatěžovat nebudu, je to nudná část cesty s každým autem. Co ale zmínit musím, je výborný cestovní komfort, který M3 nabízí. A to prosím i na rozbité D1. Její univerzálnost je opravdu ukázková a velmi dobrá je i spotřeba. Za 700 Km dálniční jízdy, rychlostí 140 Km/h, se odběr paliva ustálil na 10 litrech. Na tak silný motor to není vůbec zlé! Pohodě na palubě sekunduje i dobře odhlučněný interiér a skvělá M sedadla, která poskytují výrazné boční vedení a zachovávají si zároveň i maximální komfort. Zvukový projev je při cestovní rychlosti minimální a potěší také volant se silným věncem a ideálním obvodem. Prostě se drží příjemně. Automatická převodovka funguje nepostřehnutelně a řadí logicky. Co víc si přát, na dálnici je to ukázkové GT.

m3-6

Krásná maďarská dálnice končí městem Szegéd a sjíždíme na silnici vedoucí k hranicím s Rumunskem. Už tady najednou mizí moderní Maďarsko a hezké cesty a místo toho nás vítá uskákaná cesta plná vyjetých kolejí a děr. A bude hůř. M3 to naštěstí zvládá s grácií a naše záda netrpí. Hranice projíždíme bez problému za asistence celníků, která vypadala asi následovně. Rumunský celník a jeho banda nás zastavuje a po otevření okýnka se lámanou angličtinou ptá: “How many horsepower?” Sděluji mu číslo, které ho evidentně sráží na kolena, a tak následuje: “go back here to line and show what it does!” Rozkaz je jasně dán, a tak mi nezbývá než couvnout k hraniční budce a odtud za aplausu celníků v M módu odstřelit M3 do Rumunska. Ještě se ujišťuji, zda to myslí vážně a je mi tvrdě odpovězeno: “It´s ok, no problem just go!” A tak sem se za řevu osmiválce s zaraženým tělem v sedadle katapultoval přes celní zónu. Vítejte v Rumunsku! Tady je možné opravdu vše.

Například hezkou cestu zničeho nic protne železniční přejezd, který je propadlý tak 30 cm pod úroveň vozovky a ještě plný děr. M3 to krokovou rychlostí přejíždí a po pár kilometrech se scénář opakuje, jen je teď přejezd pro změnu nad úrovní a následuje několik obřích boulí. Pochopitelně zde nečekejte žádné označení. Prostě si jedete docela svižně a pak najednou cesta končí a jede se po šotolině, kalužích a šutrech. I to vůz zvládá a kupodivu mu to nedělalo vážný problém. Kdo potřebuje SUV a tvrdí, že sportovní vozy jsou k ničemu? Ha? Město Adar je ideálním prostředím k natočení postapokalyptyckého trháku, a proto rychle míříme do vnitrozemí, kde se Rumunsko se začátkem Transylvánie mění v malebnou, kopcovitou krajinu plnou zajímavých vesniček s barevnými domy. Chudoba a stav budov je však dechberoucí. Na silnici se pohybují mimo jiné také koňské povozy, krávy a občas celá stáda ovcí. Stereotypní cesta po klikaté, přetížené okresce dlouhá 340 Km je zátěží zejména pro posádku. Člověk zde musí čekat opravdu neočekávatelné a plně se soustředit. Zde si člověk opravdu uvědomí, proč je dobré mít výkonovou rezervu. Předjíždění je pak jedna radost a hlavně je bezpečné a věřte, že pružné zrychlení M3 je fascinující. Prostě zašlápnete plyn a najednou jste o dva kamióny vpřed. Klíčový argument, až do vás bude soused rýt, proč jste si koupili tak silné auto, když by stačila dieselová Octavia!

m31

S příjezdem do města Sibiu se ve mně a mém spolujezdci probouzí ten správný pocit, že jsme už blízko. Kopce se najednou mění v hory a silnice dostává ten správný nádech. Dělí nás 40 km od vesnice Cartisoara a životního zážitku. Projíždíme hezkým a zároveň zvláštním městem Sibiu, které kombinuje moderní výstavbu s totálním ghettem a přidává prvky Sedmihradské architektury. Cartisoara je pak místem, které skvěle vystihuje přísloví “tam, kde lišky dávají dobrou noc.” Polorozpadlá vesnice s barevnými domečky, pasáky ovcí, krav a oslů nás vítá s otevřenou náručí. Nebo spíše pusou, protože M3 tam působí jako něco z jiného světa. Není to jako přijet na GrossGlockner, atmosféra Rumunska a nedotčená krajina dávají tomuto výletu úplně jiný nekomerční význam. Vstupní brána do ráje je za námi a Transfagarasan zahalený v husté mlze před námi.

Přepínám M3 do módu M a převodovku do manuálního režimu pomocí pádel pod volantem, a pak prostě posílám plyn na návštěvu k podlaze. Vidlicový osmiválec letí do otáček jako splašený a za úžasného řevu posílá M3 vpřed. Lineárnost a gradace atmosferického motoru je prostě famózní stejně jako reakce na plyn. Najednou prásk a vše začíná znova. Dvouspojková převodovka tam sází kvalt za kvaltem s maximální rychlostí a v nejvyšším režimu nastavení také hezky cukne. Achh! Transfagarasan začíná pozvolna krásnými esíčky a účky a stoupá plynule nahoru. Lesnaté okolí se s nadmořskou výškou mění ve skály a všude kolem nás se naskýtá úžasný výhled do krajiny. Zastavujeme na prvním místě a začínáme fotit.

m3_5

Všude kolem jsou tmavé skály, srázy a šutry. Nečekejte tu žádnou ochranu proti sesuvům, kameny padají rovnou do silnice a vše je naprosto syrové. Ranní mlha dodává skvělou atmosféru a opravdu nevšední vizuální zážitky. Jedeme výše, projíždíme několik tunelů a najednou se ocitáme pod finálním vrcholem Transfagarasanu, který se ve vší majestátnosti tyčí před námi. Je to neskutečný pohled. Stojíte na rovném úseku a před sebou vidíte obrovskou horu a v ní vytesanou cestu. Okolní krajina je díky svému vzniku sopečnou činností opravdu až hrůzu nahánějící. Skály jsou tmavé a tráva nepřirozeně zelená. Nikde jinde jsem necítil hutnější atmosféru.

To nejlepší je před námi. Desítky utáhlých vracáků, úček, esíček a ohromné převýšení. M3 se skládá do zatáček jako závodní speciál, nezná náklony a průjezdová rychlost je neuvěřitelná. Na každém výjezdu si mírně hodí zadečkem a pokud je chuť, není problém celou vlásenku projet dlouhým driftem s pořádným úhlem. Nutno však podotknout, že to není žádný hodný beránek a žádnou výraznou chybu vám neodpustí. Na druhou stranu poslouchá na slovo a ovladatelnost a reakce na každý řidičův povel je skvostná.

Přijíždíme na nejvyšší bod, parkujeme M3 u krajnice a po spatření pohledu před námi zůstáváme zcele beze slov! Pod sebou máme výhled na velkou část průsmyku a všechny zatáčky. Je to jako kombinace několika závodních okruhů, slavných cest a mokrých představ každého automobilového nadšence. Po několika minutách zírání si uvědomuji, jak výjimečné toto místo je. Nikde jinde nezažijete podobné panorama doplněné o úchvatnou okolní krajinu, skvělé složení zatáček a hlavně tu atmosféru. Navíc tento průsmyk disponuje jednou důležitou výhodou – je tu minimální provoz a kvalita asfaltu je výborná. Projíždíme dlouhým tmavým tunelem a ocitáme se na druhé straně Jižních Karpat v oblasti Wallachia. Čeká nás sjezd z Fagarasu k obří nádrži Lacu Vidaru k její přehradě (ano, ta pod kterou spali kluci z Top Gearu), a pak klikaticí až do města Pitesti.

m3-2

Sjezd z Fagarasu je opět plný úchvatných scenérií a sérií zatáček a s M3 je to neskutečná zábava. Dole na nás čeká stádo asi 200 kusů ovcí, které nám ochotný pasák rozhání přímo před autem. Na konci chtěl alkohol, ale bohužel jsme žádný neměli… Pod vrcholem se silnice najednou mění v neskutečný tankodrom, který je 50 km dlouhým peklem a se kterým si už M3 opravdu neví rady. Jenže tady by to nepobral ani Range Rover. Utrpení končí až u strhující přehrady Vidaru. Pohled dolů z hráze je opravdu úchvatný stejně jako výhled na jezero s horami v pozadí. Čeká nás poslední prudké klesání na okresní silnici směrující do Pitesti. Odtud se už jede po nudné okresce až na dálnici. Valašsko je ještě větší divočina, a tak se naše cesta stává kličkováním mezi koňskými povozy, Daciemi a divokými psy, kteří jsou v této oblasti prostě všude. Po dlouhých hodinách a šílených okreskách konečně vyjíždíme na dálnici a za rychlého tempa se řítíme do Bukurešti.

Ta nás klasicky vítá dopravním kolapsem a chaosem. V tomto městě neplatí žádná pravidla! Ze tří nalajnovaných pruhů je jich tu najednou 5 a někteří to berou ještě po chodníku. Navíc je to snad jediné město, které má semafory uprostřed kruhových objezdů, doplněné ještě o stopky a přikázané směry. Je to neuvěřitelná džungle, kde do cíle dojedete jen tehdy, když se přizpůsobíte tempu a stylu ostatních. Horší městské podmínky pro test M3 už snad ani neexistují a i tady obstála na výbornou, a to opět zejména díky zásobě výkonu a skvělým reakcím na pokyny řidiče. Cíl cesty se naplňuje zaparkováním v garážích hotelu a skvělým pocitem z auta a trasy, kterou jsme zdolali.

m3-7

Možná se to zdálo jako šílený nápad, ale nezbývá mi než konstatovat, že M3 je jedno z nejlepších sportovních aut světa. Její univerzálnost je ohromující stejně jako zážitky, které umí poskytnout. Je to vůz dvou tváří.  A Rumunsko? Zapomeňte na kolující předsudky. Je to nádherná země plná ochotných, milých a přátelských lidí, ze kterých by si západní Evropa mohla brát příklad v chování k druhým. A pak je tu Transfagarasan! Nejlepší silnice světa je přesně to označení, které ho plně a zcela adekvátně popisuje.

Zdroj foto: Ondřej Daňa
Zdroj info: Autorský text, BMW, vlastní zkušenost