Raketa Falcon Heavy společnosti SpaceX úspěšně odstartovala 1. listopadu v 9:41 východního času ze startovacího komplexu 39A v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě.

Na oběžnou dráhu Země vynesla misi USSF-44 amerických vesmírných sil. Jednalo se přitom o první start této rakety do vesmíru v rámci národní bezpečnosti a také první let po více jak třech letech. Původní start byl plánovaný už v roce 2020, ale byl několikrát odložen.

Raketa vynesla spoustu důležitých družic

Start proběhl s přímým navedením na geostacionární dráhu vynesením dvou významných družic amerických vesmírných sil a blíže nespecifikovanému nákladu. Zhruba dvě a půl minuty po startu se oddělily oba boční boostery. Druhý stupeň rakety se oddělil od hlavního za necelých pět minut po startu. Po oddělení druhého stupně přerušila společnost SpaceX na žádost americké vlády živé vysílání.

Falcon Heavy se skládá ze tří raket Falcon 9 spojených dohromady. Oba boční boostery přistály na přistávacích plochách 1 a 2 společnosti SpaceX na Floridě. To se stalo asi osm a půl minut po startu. Společnost uvedla, že oba boostery budou renovovány pro budoucí vesmírné mise. Centrální stupeň dopadl do Atlantického oceánu, protože neměl dostatek paliva pro přistání na plošině. S tím se však dopředu počítalo, nejednalo se tedy o změnu plánu.

USSF-44 vynesla do vesmíru také družici Tetra 1 a prstenec LDPE-2 třídy ESPA s několika připojenými malými družicemi. Američané plánují tuto družici využít jako testovací platformu k posouzení výkonosti cubesatů (mini satelity ve tvaru kostky) na geostacionární dráze. LDPE-2 je takzvaný satelitní autobus, který může ve svých útrobách skladovat více užitečného nákladu. A jedná se o druhou ze tří misí programu LDPE. Program se zaměřuje na to, jak dostat rychle potřebný náklad do vesmíru. První LDPE se dostala na oběžnou dráhu v rámci mise Space Test Program a to 7. prosince 2021. Poslední článek LDPE by se měl dostat ze Země v roce 2023 s misí USSF-65 a rovněž v raketě Falcon Heavy.

USSF-44 jako milník společnosti SpaceX

Lidé po celém světě mohli v živém vysílání sledovat, jak se přepisují dějiny vesmíru. Pro samotnou společnost SpaceX to byla také významná událost, protože to bylo poprvé, kdy se jednalo o operační misi s umístěním přímo na geosynchronní oběžnou dráhu. Ta však vyžadovala, aby raketa provedla dlouhý volný let a poté opětovně zažehla motor. Do té doby totiž vesmírná společnost vysílala pouze satelity a kosmické lodě, které využívaly vlastní pohon a tím dosáhly konečné oběžné dráhy ve výšce 35 tisíc kilometrů nad Zemí.

Zdroj informací: Space news, Every day Astronaut, SpaceX
Foto: Pixabay