Štolu naleznete v blízkosti někdejšího horního města Krupky v okrese Teplice. Při návštěvě se dozvíte mnoho informací o historii a těžbě cínu. Výjimečnost lze spatřit také ve směrné délce štoly, která se rozkládá na dvou kilometrech a jedná se tak o nejdelší cínovou rudnou žílu v Evropě. Cín se zde těžil od 14. století a přestalo se těžit v roce 1922. Rekonstrukce štoly se započala roku 1999 v rámci projektu „Příhraniční naučná hornická stezka Krupka-Dubí-Altenberg-Geising„. O rok později byla štola slavnostně otevřena a také zpřístupněna pro veřejnost.
Místo není moc známé, proto pokud budete mít štěstí, bude prohlídka víceméně soukromá. My jsem to měli obdobně. Na prohlídku štoly jsme vyrazili v počtu 4 lidé, a to včetně průvodce. Před vstupem do štoly si musíte zakoupit vstupenku, kterou vám dají na pokladně v podobě pohlednice a následně si přeberete helmy. Věřte mi, helma pro vás bude nejlepší přítel a bude se vám rozhodně hodit. Mnohokrát jsem se bouchla do hlavy a byla jsem ráda, že ji mám, protože to byla rána jak z děla. Přeci jen prostory štoly nejsou stavěné pro nadprůměrně vysoké lidi jako jsem já. Často se budete muset ohýbat a helma vás ochrání, tak abyste si neurvali hlavu, která by následně letěla dalších pět metrů dál.
Prohlídková trasa trvá hodinu, někdy i déle, záleží jak moc se budete ptát a zajímat o místo. Jak říkám, čím méně vás tam bude, tím pro vás místo bude zajímavější, neboť se nikam nebude spěchat a vše si v klidu můžete prohlédnout a vyfotit. Průvodce, který vás bude štolou provázet je velmi vtipný, sympatický a humorný pán. Příběh štoly vypráví poutavě a vše názorně ukazuje.
Například nám vyprávěl historku, že kdysi když prováděl ještě v jeskyních, šla se skupinou i jedna paní, která byla trošku objemějších rozměrů. Bohužel díky tomu se zašprajcla v jedné z chodeb jeskyně a byl problém ji dostat ven. Sem tam tuhle historku vyprávěl, když se ho lidé ptali, kde pracoval předtím. A tak jednoho krásného dne znovu vyprávěl onen příběh. Následoval smích a následné ticho, ze kterého se po chvilce ozvalo slabým ženským hlasem: „Ta paní sem byla já„. Nastalo další ticho a další smích.
Zpět ale k našemu prozkoumávání štoly. Co můžu doporučit je určitě se obléknout. My jsem tam byli v červnu a byla jsem ráda, že mam podzimní kabát a šálu, přesto jsem pociťovala, že by se mi hodila i teplejší bunda. Teplota uvnitř se pohybuje opravdu nízko. Také si vemte množství papírových kapesníčků, protože se vám na 100% spustí rýma. Při prohlídce se zastavíte také u Pramene štěstí, tak se nezapomeňte napít a něco si přát, protože pramen je přeci kouzelný.
Parkovat se dá naproti štole a vstupné vás bude stát 70 korun dospělého a 30 korun vaše děti. Pozor vstup do štoly je omezen pro děti do pěti lety. Prohlídky začínají vždy o půl v dopoledních hodinách a vždy o čtvrt v odpoledních hodinách. Upozorňuji, že se jedná opravdu o uzavřený prostor, takže nic pro klaustrofobiky.
Zdroj informací: zkušenost autorky textu, autorský text, Štola Starý Martin
Zdroj foto: Michaela Rubešová