Strašidla a pověsti pražských ulic

Autor:

Praze se přezdívá “stověžatá”, ale také se v jejích ulicích skrývá mnoho tajemství a legend. Některé jsou usměvné, jiné naopak až děsivé. Každá doba přinesla další a další pověsti i strašidla, na která můžete v noci narazit, třeba v takové temném zákoutí pod Karlovým mostem. Jsou to jen báchorky, kterými se strašily zlobivé děti, nebo je tomu jinak?

Zlatá ulička

Každý ji zná a každý v ní možná jednou při své návštěvě Hradu byl. K místu se váže legenda o tom, že je prahem mezi prolínaním světů. Údajně se tu pocestným zjevuje Dům u poslední lucerny, ve kterém má být ona pomyslná hranice mezi viditelným a neviditelným světem. Život neviditelnému městu měl vnuknout esoterní řád Asijských bratří. Tak pozor, do jakých dveří zapadnete, až půjdete k ránu tímto místem. Mohli byste se nemile divit.

Hradčany

Kdysi dávno zde stával kříž. Tento kříž zde nechala postavit královna Anna v 16. století. Kříž byl neobyčejně detailní. Ježíš byl na kříži přibitý stříbrnými hřeby a jeho rány byly vyloženy rudými rubíny. Královna se chodila ke kříži denně modlit, a když byla na sklonku života, řekla svému muži, aby byl na Čechy milostivý. Tak se ale nestalo. Od té doby tam běduje. Jiná legenda vypráví o kříži na Loretánském náměstí, do kterého místí lidé zabodávali zuby, aby je ty jejich přestaly bolet. Dělali to údajně proto, že poblíž žily dvě vdovy. Jedna z nich měla krásnou dceru a ta druhá, jak už to bývá, jí samozřejmě záviděla. Jednou v noci ji tedy pomazala dásně jedem a té dceři do rána zuby v nesmírných bolestech vypadaly. Dívka ráno běžela ke kříži, do kterého jeden ze svých zubů zabodla a začala se modlit k Panně Marii. Legenda dále praví, že ta ji údajně vyslyšela a do druhého dne dívce narostly nové zuby.

Strahovský klášter

Pověst je údajně založena na pravdě. Kdysi tu při vykopávkách byly nalezeny dvě kostry. Jedna z nich klečela a druhá ji z leže škrtila. Když v 17. století Švédové drancovali Prahu, nemohli si nechat ujít ani toto místo, kde se nacházely mnohé poklady jako pozlacená víka rakví a zlaté bohatě zdobené prsteny. Když se jeden ze Švédů vloupal do nenápadné hrobky, zavalil ho kámen. Aby toho nebylo málo, údajně ho začala škrtit kostra hraběte Lázeňského. Ten tu byl, ač nedůstojně, pohřben. Duše Švéda od té doby nenašla klid, a tak se potuluje chodbami kláštera.

Úvoz

Legendy o bezhlavém jezdci vám nebudou neznámé. Je to také jedno z nejznámější pražských strašidel. Jak jezdec ke svému zranění přišel? Uvádí se dvě teorie. Jednou z nich je, že mnich odmítl přerušit svou karetní hru, aby se vydal k nemocnému sousedovi. V té druhé teorii se uvádí, že se jednalo o večeři. Nicméně, když se zanedlouho za sousedem vydal, už bylo pozdě. Soused zemřel. Uvádí se, že při cestě za ním mnichův kůň klopýtl o kostku, mnich spadl a zlomil si vaz. Bezhlavý jezdec se tu potuluje většinou o páteční půlnoci.

Klementinum

Do 18. století zde sídlil řád Jezuitů, ten však prostory Klementina musel náhle opustit, a tak se od té doby vypráví, že je v komplexu zakopán jejich poklad. Příslušníci řádu totiž věřili, že se na místo vrátí, a proto se také řádně postarali o svůj majetek tak, aby jej nikdo nemohl najít. Bohužel dodnes nebylo v prostorách Klementina nic objeveno, nebo se o tom jen nemluví? Kdo ví.

Foto: Pixabay


Místo pro vaše názory