Zimní sezóna se pomalu ale jistě blíží a milovníci zimních sportů už netrpělivě vyhlížejí první sněhové vločky i teploty pod nulou.

V loňském roce jsme si kvůli pandemii moc času stráveného ve vysokohorských střediscích doma ani v zahraničí neužili, letos však prozatím vypadá situace nadějněji. Kromě epidemiologické situace by nám mohl zimní lyžovačku logicky zkazit i nedostatek sněhu i když… Ani ten nás nemusí v dnešní době trápit, provozovatelé svahů ve velkých horských střediscích mají i na to řešení, kterým je umělý sníh!

Pravdou je, že se právě umělé zasněžování v minulosti stalo předmětem debaty ochránců přírody a hydrobiologové z něj na rozdíl od majitelů vleků a hoteliérů zrovna nadšeni nejsou. A to nejen z toho důvodu, že umělý sníh zjednodušeně řečeno prodlužuje zimu a narušuje tak přirozený cyklus organismů žijících na v okolí sjezdovek. Zásadní problém vidí také v nárazovém odčerpávání vody, které zatěžuje vodní toky. Řešení pak vidí v rozložení zasněžování do více dnů, které však může být pro provozovatele sjezdovek náročnější.

A jak se tedy tento nepostradatelný prvek české lyžařské sezóny vyrábí?

Jak všichni tušíme, umělý sníh se vyrábí za pomoci tzv. sněhových děl, která můžeme častokrát zahlédnout i na okrajích sjezdovek, přičemž zasněžování může začít již při teplotách okolo -2,5 °C, kdy je sněhové dělo napojeno na zdroj vody a díky silnému tlaku ji pak rozprašuje do ovzduší. Natlakování děla je přitom klíčové proto, aby byla zajištěna dostatečná vzdálenost dopadu kapek, které se ještě před dopadem na zem přemění v malé ledové krystalky, které mají na zmrznutí zhruba jen deset vteřin, což je oproti klasickým sněhovým vločkám, které jsou tvořeny v mracích, obrovský rozdíl.

Rozdíl mezi přírodním a uměle vytvořeným sněhem je tedy, díky již zmíněné kratší době dopadu, zejména ve velikosti vloček. Zatímco ty technické mají velikost do 1mm, přírodní vločky mohou být velké i klidně půl centimetru. Rozdíl je také v hustotě obou druhů sněhu. Technický sníh má několikanásobně vyšší hustotu, která je dána tím, že v důsledku kratší doby dopadu, nestihne patřičně zmrznout a zadržuje tak více vody.

Proces zasněžování obvykle trvá 2-3 dny a v ideálním případě by se měl nechat ještě „uzrát“ a pořádně vymrznout. Pokud se tak nestane, může se na povrch vyplavit přebytečná voda, která po zamrznutí vytvoří ledovou krustu. Ta může značně zkomplikovat „sjezd“ nejednomu lyžaři.

Zdroj info: Wikipedie
Zdroj foto: Pixabay