Už je to rok, co jsem měla možnost procestovat celou zemi od severu po jih a zase zpět. Byla to ojedinělá zkušenost a já doufám, že se do Tuniska ještě někdy vrátím.

S odstupem času ráda vzpomínám na místa, která jsem viděla, a proto jsem se rozhodla napsat ještě jeden článek o téhle úžasné zemi. Ten tak nějak shrne navštívená místa a lokace, které znáte z jiných článkům a nebo lokace, které se do nich naopak nevešly. Takže si uvařte mátový čaj, namažte chleba harissou a jdeme na to. (A pokud se vám nechce číst, nevynechejte návštěvu fotogalerie, kde je opravdu požehnaně fotek ze všech koutů Tuniska.)

V některých odstavcích naleznete odkazy přímo na dílčí články o Tunisku.

Foto: Michaela Rubešová – Koloseum El Jem

Koloseum El-Jem

Dobrodružství začíná a my se nacházíme ve městě El Jem, které je vzdálené asi 70 kilometrů od města Sousse. Právě zde se nachází jedna z památek zapsaných na seznamu světového dědictví UNESCO. Jedná se o koloseum – amfitéatr, které je považováno, a také se o tom později sami přesvědčíme, za nejzachovalejší arénu starověkého římského impéria. Svými rozměry se také jedná o třetí největší koloseum, hned za Neapolí a Římem.

A když už budete v této oblasti, nezapomeňte se po cestě zastavit v Muzeum mozaiky. Nachází se zde nejcennější sbírka římských antických mozaik, které kdysi zkrášlovaly zdejší vily. Najdete je zde v autentické podobě – před tím než byly totiž do muzea převezeny, vyfotily se, aby pracovníci věděli, jak je později sestavit. Kromě mozaik jsou v muzeu k vidění i artefakty nejen denního užití.

Ong Jemel

Oblast Ong Jemel a solného jezera Chott el-Gharsa poznáte zejména z původních dílů Star Wars – vzpomínáte si, jak se Luke proháněl se vznášedlem, když hledal robota R2-D2? Krajina kolem se při cestě vlnila vlivem vysokých teplot a také odrazu světla od solného jezera, člověk by snadno podlehl fata morgáně. A kde jinde než právě tady, by se měla nacházet planeta Tatooine. Písečné obloukovité domy postavil George Lucas prakticky uprostřed ničeho. Když filmování skončilo, kulisy v poušti ponechal, a tak se z oblasti stalo poutní místo pro všechny fanoušky.

Oázy Chebika, Tamerza a Mides

Při návštěvě oázy Mides buďte opatrní a nevyrážejte do ní na vlastní pěst, protože se nachází blízko alžírských hranic a i když si zrovna myslíte, že vás nikdo nepozoruje, nemusí to být vždy pravda. Oblast Mides vám bude  připomínat pozadí z ikonického filmu Anglický pacient, protože film se natáčel právě zde v Tunisku. Pozor si dávejte při sestupování do hluboké rokle, a vezměte si vhodnou obuv.

Nicméně všechny oázy jsou opravdu výjimečné a nabídnou krásné výhledy s pozadím datlových palem nebo berberských obydlí. Při zdolání cesty v Chebice objevíte jeden z tuniských vodopádů. Voda je neobvykle azurová a odtéká dál do údolí, kde se začínají zelenat datlové palmy. Datle sem, datle tam, mňam. Určitě si nějaké kupte a přivezte domů, s tím co se prodává běžně supermarketech se nedají vůbec srovnat.

Foto: Michaela Rubešeová – Prý na vlastní nebezpečí

Solné jezero Chott el Djerid

Fata morgana po druhé zaručena, protože na míle daleko není žádný záchranný bod. Jediné, na co narazíte je sůl, která se zde v určitých místech průmyslově těží. Pokud byste oblast prozkoumávali detailněji, narazili byste na zapadlé povozy, kterým se ze sevření soli nepodařilo dostat – někde zas budou kosti živočichů. Nicméně se jedná o největší „jezero“ v Tunisku a také o místo, které je často navštěvováno turisty v rámci fakultativních výletů. Přes jezero vede zpevněná cesta, která propojuje oba konce. Naleznete tu i zastávku s pochybnými toaletami (viz. galerie), do kterých opravdu nechoďte, nebo jen na vlastí nebezpečí. Zakoupit můžete barevné šátky nebo oblíbené pouštní růže.

Anantara Sahara – Tozeur Resort & Villas

Při svých toulkách po Tunisku jsme navštívili i jeden z nejluxusnějších hotelů světa. Daleko předaleko až na samé hranici Sahary se nachází hotel, který si tak osaměle stojí uprostřed ničeho. Po jeho hranicích chodí ozbrojení zaměstnanci se psy a nenajdete zde moře, ani turistické zázemí jako třeba v hlavním městě. Co tu ale najdete je opravdový odpočinek od moderního světa prosycený luxusem a bohatstvím orientálního světa. Ubytovat se lze ve vilkách, které jsou různě velké a mají bazény. V areálu se nachází centrální bazén a několik restaurací. A cena? Zhruba 10 tisíc za noc, ale pozor vzhledem k tomu, že v Tunisku má obyčejný člověk plat zhruba rovný této ceně, pak pro místní se opravdu jedná o nedostupný luxus.

Foto: Michaela Rubešeová – Camp Mars na Sahaře

Camp Mars a Sahara

Pozlátko civilizace střídá holá poušť a já se těším jako malá holka. Džipy uhánějí pouští a do teď nechápu, jak naši řidiči zvládli dorazit na přesné místo. Orientovat se v poušti je pro běžného člověka zcela nemožné. Mám zahnout u toho malého keře doleva nebo doprava? Mimochodem jet po poušti několik hodin, stojí za to. Sice máte vyklepaný zadek na dva roky dopředu, ale můžete se aspoň těšit na přestávku v kavárně uprostřed ničeho. Pár židlí venku a postavený dům, do kterého když vejdete, pohltí vás tuniská kultura. Čas na mátový čaj, který je tradičním nápojem země. Zajímá vás, jak to pokračuje dál? Jak se mi spalo uprostřed Sahary bez signálu a za chladného večera…

Djerba

Z pevniny na ostrov jsme se dostali po římské cestě, která zde stojí od nepaměti – ale samozřejmě v lehce modernizovaném stavu. Po týdnu nás také čekalo dopolední volno, které jsem využila k průzkumu okolí hotelu Iberostar Mehari, kde jsem později na pláži narazila na koníka. Projížďka po pláži si o to přímo říkala a bylo to prostě wow! Po obědě už byl program a my jsme vyrazili do krokodýlí zoo. Kromě mnoha krokoušů lze navštívit ještě další dvě části areálu, které se věnují umění, zemědělství a řemeslům vůbec. Později večer nás už čekal vnitrostátní přelet zpět do hlavního města Tunis.

Foto: Michaela Rubešeová – Sidi bou Siad

Sidi bou Baid

Již od příjezdu do čtvrti, vám některé uličky budou připadat známé. Je to proto, že filmaři mají tohle místo rádi. Natáčela se tu například slavná Angelika a sultán. Točil se tu i jeden díl Místo zločinu Ostrava, který jste mohli vidět v televizi. Předměstí bylo také dlouhá léta vyhledáváno nejrůznějšími umělci a intelektuály. Dnes tu najdete spíše bohaté Tunisany a především turisty. Poznávacím znamení jsou bílé zdi a modré detaily, včetně střech. V ulicích si můžete na památku koupit kdejaké předměty a suvenýry nebo zavítat do ikonické (nutno podotknout i drahé) kavárny.

Kartágo

Dostáváme se pomalu na konec. Poslední dva dny jsme strávili v hlavním městě. Kromě návštěvy českého velvyslanectví a Mediny, jsme navštívili i městskou část Kartágo. Mezi zastávky patřily například zachovalé Antoniovy lázně, ale pozor na focení, hned vedle se totiž nachází sídlo prezidenta a tím směrem se nesmíte téměř podívat, natož fotit. Doporučuje se to opravdu dodržovat. Později jsme navštívili i unikátní americký hřbitov v severní Africe z druhé světové války. A našemu oku neunikly ani kartágské ruiny poblíž Byrsa Hill s úchvatným výhledem na moře a město.

Zdroj informací: Autorský text, zkušenost autorky textu, Tuniský národní úřad pro cestovní ruch
Zdroj foto: Michaela Rubešová