Hmyz se brzy stane běžnou potravou. Již teď ho u nás konzumuje čtvrtina lidí

Autor:

Podle Organizace pro výživu a zemědělství za dvacet let dosáhne lidská populace hodnoty devět miliard lidí. To znamená, že poptávka po potravinách se zdvojnásobí a současné požadavky nebudou muset stačit.

Aktuální spotřeba masa na jednoho člověka odpovídá 50 kilogramům, za třicet let to bude ale už 80 kilogramů na obyvatele. Bude tak nutné nalézt vhodnou alternativu lidské stravy. A jednou z nich by mohl být právě hmyz. Zajímavé je, že v Česku se vyskytuje již 25 procent hmyzích konzumentů a podle odhadů číslo ještě poroste. Ve Francii je dokonce číslo ještě vyšší, zde si na hmyzu pochutnává až 40 procent lidí.

Ačkoli představa z jezení hmyzu nemusí být pro každého zrovna lákavá. přesto existují studie, které dokazují, že taková strava má příznivý vliv na lidský organismus. Hmyz je totiž bohatý na bílkoviny, obsahuje ho dokonce více, než se vyskytuje v čočce a sóje. Má také vysoký obsah vitamínu B, především pak B12. Pro srovnání, prášek ze cvrčků obsahuje 10krát více tohoto vitaminu než hovězí maso. Dále je hmyz zdrojem bohatým na různé minerály a vlákniny. V neposlední řadě hmyzí těla obsahují méně cholesterolu.

Vědecké studie poukazují, že konzumace masa je zodpovědná až za 18 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, jakmile ale připočteme emise z dýchání a využití půdy, produkce chovu hospodářských zvířat představuje 50 procent všech emisí skleníkových plynů. Chov hmyzu není tedy v porovnání s hospodářskými zvířaty nijak náročný, kdežto hospodářská zvířata mají na svůj chov specifické požadavky. Je třeba vzít v úvahu, že i celosvětová poptávka vody neustále klesá.

Zemědělství ročně pokrývá až 70 procent spotřeby světové sladké vody. Chov hmyzu je ekologický a jeho nároky na vodu a krmivo jsou ve srovnání s tradičními hospodářskými zvířaty minimální. Pro příklad pro produkci jeden kilogram hovězí proteinu se využije až 22 000 litrů vody, pro jeden kilogram vepřového masa 3500 litrů vody, pro jeden kilogram drůbežího masa 2300 litrů vody a pro jeden kilogram pro produkci cvrččího proteinu je to pouhý jeden litr vody.

Jak vidno, konzumace hmyzu má smysl, otázka je, zda si k tomu lidé najdou cestu. Je tak možné, že to bude chvíli trvat. Možná proto existuje jenom pár společností v Evropě, které se tímto byznysem zabývají. Mezi největší patří i český startup GRIG. Jen za loňský rok se jim podařilo své produkty dostat až k 100 000 lidem v České republice.

Zdroj informací: Organizace pro výživu a zemědělství, GRIG
Foto: Pixabay