Horu Říp obklopuje zajímavá a mýtická pověst

Autor:

Foto: Michaela Rubešová

Říp je jeden ze symbolů naší země, o jehož historii se učí už děti na základní škole, ale protože lidská mysl má s přibývajícím věkem tendenci filtrovat a zapomínat informace, připomeňme si spolu alespoň krátce pověst pojící se k tomuto mytickému místu, které leží v Ústeckém kraji.

Čech a Lech byli bratři, jejichž domovem byla původně charvátská země, ve které však propukly tak krvavé boje a rozepře mezi lidmi, že bratry vyhnaly z rodné hroudy. Během svého putování toužili najít neosídlenou vlast, kde by se mohli usadit. Až konečně stanuli před horou Říp a Čech na ni vystoupal, užasl slovanský vladyka nad krajinou a prohlásil:

„To je ona, země zaslíbená, mlékem a strdím oplývající.“

Zatímco Čech a jeho kmen se usadili mezi Vltavou a Ohří, jeho bratr Lech pokračoval se svými věrnými na sever a na území dnešního Polska. Podle pověsti zvěstoval Čech svému lidu krásu, kterou v naší úrodné zemi našel, ten jej následoval a na oplátku pojmenoval zemi po svém milovaném vůdci. Praotec Čech se údajně dožil požehnaného věku 86 let a u svého lidu se těšil takové úctě a oblibě, že jeho ostatky zpopelnili a uložili do urny, ke které se pak chodily modlit celé budoucí generace.

Kde jsou však ostatky bájného Čecha uloženy a zda se vůbec dochovaly, se dodnes nepodařilo zjistit. Pokud by se pověst zakládala na pravdivých základech, byli bychom my, Češi, potomci kmene tzv. Pracharvátů neboli Bílých Chorvatů, slovanského kmene, který obýval rozsáhlé území rozprostírající se od dnešní Ostravy až po Lvov. Část Pracharvátů pak údajně osídlila i Balkánský poloostrov a dala vzniknout dnešnímu přímořskému Chorvatsku.

Jak dalece je pověst spjata s reálným vznikem našeho národa, se dnes nejspíš už nedozvíme, pravdou ale je, že postava „praotce naší vlasti“, která se poprvé objevila pod latinským přízviskem Boemus v latinsky psané Kosmově kronice z poloviny dvanáctého století, dodnes nedá badatelům spát. Jméno Čech pak jako první použil Dalimil ve své veršované kronice z roku 1325, dnešní podobu téměř mytické bytosti, mu pak dodal Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých.

O Řípu v současné době

Hora tyčící se do výšky 456 metrů nad mořem vznikla v třetihorách díky sopečné činnosti, skládá se tedy z čediče s příměsí magnetitu a z geologického hlediska ji označujeme za „stolovou horu“ či tzv. „vyvřelou kupu“. Dnes si zde kromě rozmanitých výhledů do okolní krajiny, můžete užít i návštěvu románské rotundy sv. Jiří, která byla podle historiků vystavěna již v roce 1039, avšak v následujících stoletích prošla řadou méně či více šetrných oprav. Za návštěvu jistě stojí i stavba turistické chaty z roku 1907.

Přestože náročnost výstupu může netrénované výletníky lehce zaskočit a vhodná obuv je zde doslova nutností. My můžeme výlet na Říp jen doporučit, obzvláště v letních měsících, kdy je nebe bez mráčků, vás čekají nádherné výhledy do krajiny Polabské nížiny, zalesněný povrch hory pak nabídne stín i během parného léta. Díky spojení historie a přírody se tak tento symbol české historie stává dokonalým tipem na rodinný výlet během letních prázdnin.


Místo pro vaše názory