Když se řekne Istrie, každého musí hned napadnout Chorvatsko. Dnes vám prozradím jedno velké tajemství, celá Istrie totiž nepatří jen Chorvatsku, ale také Itálii a Slovinsku. O tom posledním státě se budeme bavit. Přestože Slovinsku zbylo jen několik desítek kilometrů pobřeží, o to krásnější tato oblast je. My jsme při našem čtyř denním pobytu navštívili ty nejkrásnější města a také jsme se ponořili do jejich historie, vyhlášených pokrmů a také nádherných výhledů a přírody.

Prvním navštíveným městem byla právě Izola. Nebudu vám lhát, většinou když zavítám do Slovinska tak prší, jinak tomu nebylo ani při mé poslední návštěvě, i když nutno podotknou, že předposlední den, kdy jsme navštívili Piran, tak bylo opravdu krásně. Nicméně nás Izola přivítala v zahaleném deštivém počasí. Na druhou stranu musím říct, že i to mělo své ojedinělé kouzlo.

Celkem mě překvapila reakce mého okolí, neboť o Izole toho moc nevěděli. Později jsme se při odborném výkladu dozvěděli, že Češi do města moc nejezdí. Upřímně nechápu proč, dle mého názoru neví, o co přichází. Město by se dalo přirovnat k romantickým Benátkám, přestože jím řeka neprotéká. Avšak v dávných dobách to byl ostrov, který se až později spojil s pevninou. Ostatně atmosféra italské kultury na vás bude dýchat ze všech koutů, aby taky ne, když ještě do roku 1797 to tu ovládali Italové.

Na každém rohu tu narazíte na obchod s rybami, neboť rybářství je zde vyhlášené a tak si v místních restauracích můžete pochutnávat na nejedné delikatese. Na žebříčku oblíbenosti jsou samozřejmě chobotnice a poté ryby, které tu mimochodem dělají opravdu delikátní. Co rozhodně musíte ochutnat a také si koupit domů je olivový olej. Olivovníkům se na pobřeží velmi daří a proto chuť oleje je výraznější než jakou ji známé z dovážených olejů z dovážených olejů, které běžně koupíte třeba v Tescu. K tomu si dopřejte italský chléb a skleničku červeného vína. O večerní zábavu je postaráno.

Při našich toulkách městem jsem narazili na typickou architekturu Itálie. Malé domečky s krásnými zahradami, ale i malými dvorky, nechyběli také úzké uličky, které sváděly ke ztracení se ve městě. Přestože má město pouhých 10 tisíc obyvatel, vůbec vám to nepřijde. V noci to tu ožívá a ruch místních diskoték je slyšet široko daleko. Také jsme navštívili rybářské muzeum. Porhlédnout si zde můžete typické lodě, na kterých se nejen rybařilo, ale také válčilo.

Po obědě v místní restauraci jsme se vydali na další cestu, která byla vzdálená kousíček od města Izola. V plánu jsme měli procházku po přírodní parku Strunjan. Pokud se vydáte tím směrem a věřte, že si výhledy z útesu rozhodně nemůžete nechat ujít, na druhou stranu se připravte, že se docela dost projdete, tak trénujte fyzičku už před odjezdem, můžete jako my autem za kempit u hotelu Belvedere. My jsme zde strávili i večeři, která přišla k chuti po náročné túře.

Procházka vás vyjde asi na 7 kilometrů a věřte, že po rovince půjdete jen chvíli. Dejte si pozor na počasí, my jsme se po vydatném dešti bořili trošku v bahně. Ale alespoň jsme si užili srandu, tedy do té doby než se mi noha zabořila v bahně na tolik, že mi musel pomáhat kolega novinář, abych se z této svízelné situace vůbec dostala. Ale co už, zapeklitá cesta se nám odvděčila nádherným výhledem na moře.

Od hotelu se vydáte kolem campingových karavanů a dále za nosem. Procházet budete také sadem olivovníků. Z dáli můžete také zahlédnout odpařovací nádrže. Zde jsou saliny a zpracovává se tu mořská sůl. Dál při cestě narazíte na zátoku Sváteho Kříže a Měsíční zátoku, která je velmi bohatá na mořskou faunu. Právě zde totiž naleznete velký výskyt mořských koníků a několik desítek centimetrů vysoké schránky měkkýšů Pina nobilis. Vaše cesta končí u velkého kříže. My jsme měli štěstí a počasí se umoudřilo, takže jsme úspěšně dohlédli až do vzdáleného Terstu v Itálii. Když budete mít ještě větší štěstí, lze dohlédnout až na zasněžené vrcholky Alp. Až se budete vracet zpátky přes malou vesnici uvidíte taky jednu velkou zajímavost, velmi dobře se zde daří bambusu a divokému chřestu.

Naše cesta končí u hotelu, kde na nás čeká večeře a mimochodem z restaurační terasy je nádherný výhled do okolí a také na město Izola. Stačí zavřít oči a celá přímořská atmosféra vás vtáhne do sebe. Jestli stále plánujete, kam pojedete, určitě vyrazte do Slovinské Istrii, protože Izola není jediné město, které vás zde překvapí svým duchem a kulturou. Jaká další města jsme při své pobytu na pobřeží navštívili, si budete moci již brzy přečíst. Příště se totiž podíváme na zoubek úchvatnému městu Piran.

Zdroj foto: Michaela Rubešová
Zdroj info: vlastní zkušenost, I feel Slovenia

Foto: visitizola.com, vlastní