Tajemství a chuť jihotyrolského piva pochází z horské vody

Autor:

Čerstvé a správně zakalené, tak chutná nejlíp. Většinou také nepasterizovaná a nefiltrovaná. Na unikátní piva s výraznou chutí narazíte v Jižním Tyrolsku. Devět zdejších regionálních pivovarů, které ročně vyprodukují okolo 75 000 litrů piva, používá vlastní recepty a rituály. Nikdy tak nenarazíte na dva druhy piva, která by chutnala stejně.

Všechny základní ingredience jako jsou pivovarské zrno, slad a voda, pocházejí z Jižního Tyrolska a splňují nejpřísnější kritéria kvality. Jsou stvrzená i známkou Quality Südtirol, zavazující k naplňování ještě vyšších parametrů kvalit, než stanovuje zákon. Například výtažky ze sladu a kvasinek nebo přídavné potravinářské látky jsou zakázány. Celá výroba se vždy velmi přísně sleduje.

Nepasterizované a nefiltrované

Jihotyrolské pivo (Batzen, Bozner, Monpiërje, Gassl, nebo Köstlan) je nepasterizované a nefiltrované. To znamená, že obsahuje všechny cenné části kvasinek jako stopové prvky a vitamíny. Proto si zachovává i nezaměnitelnou vůni, která se jindy filtrací ztrácí. Vůni a chuť piva zesilují i přidané byliny a koření. Jak je známo, nejdůležitější složku piva tvoří čistá voda a ta kvalitní pramenitá z jihotyrolských hor nemá konkurenci.

Mletý slad se nejprve smísí s vodou za vzniku rmutu, který se potom zahřívá za stálého míchání. Pevná část se oddělí od kapalné v lauter tunu. Pevná se použije jako krmivo pro zvířata, zatímco tekutá – mladina – se pak vaří ve varné konvici s chmelem.

Po průchodu různými stupni se poté ochladí na optimální teplotu pro kvašení. Následně se přidá správná kvasinková kultura pro příslušnou odrůdu piva. Kvasnice pracují mezi 15 a 20 stupni Celsia. Piva fermentovaná na dně se vaří mezi 4 a 9 stupni Celsia. Kvasinky zajistí, že směs kvasí. Primární fermentace trvá asi týden, pak se pivo skladuje čtyři až šest týdnů. Teprve poté se plní do sudů nebo lahví.

Skladuje se ve svislé poloze v chladu a temnu, neboť světlo může poškodit chmel v pivu. Stupeň chlazení s tlakem jsou důležité pro správnou podobu pěny. Ta se vytvoří lehkým nakloněním sklenice a poklepáním na ni. Přispěje pak nejen ke vzhledu ale i chuti. Místní kvalitní piva se pijí rychle, proto se podávají v menších sklenicích s ideální teplotou mezi 7 a 9 stupni.

Foto: Suedtirol.info – Pivo Köstlan

Tisíciletá historie

Receptura a vaření piva mají v zemi tisíciletou tradici. Už roku 985 musela jedna fara v obci Olang/Valdaora (nedaleko biatlonové Mekky Anterselvy) poskytnout kléru dvacet „situle cervesie“, tj. dvacet kbelíků piva – podle dnešní míry asi dvanáct litrů.

V 16. století patřili výrobci sudů na pivo a víno k nejdůležitějším cechům v Bolzanu. Po jmenování vévody Ferdinanda II. za prince se pivo stálo národním nápojem. V 18. století byste zde napočítali už jedenáct pivovarů. S vynálezem lednice, výstavbě Brennerské železnice i rozvoji cestovního ruchu rozkvétala taktéž pivní kultura.

V roce 1857 byl založen v Algungu nedaleko Merana pivovar Forst, který patří nyní k největším v Itálii a vede ho paní Margherita Fuchsová, členka čtvrté generace otce zakladatele dynastie. Pivovar má nyní roční produkci 700 000 hektolitrů.

Pivní rozmach tu zabrzdila až první světová válka, která přerušila dodávky surovin jižně od Brennerského průsmyku. Obnova tradice pokračuje až do současnosti. Urputní a cílevědomí pivovarníci přesvědčili zemědělce, aby na část polí zaseli ječmen.

Pochlubit se vlastní produkcí dokáží i na festivalu Beer Craft Bozen v působivých kulisách hradu Mareccio/Maretsch. Mezinárodní porota zde degustuje a oceňuje piva v nejstarší dochované věži z roku 1194. Pivo vnímají jako ušlechtilý nápoj, jemuž se věnuje odpovídající péče, ať už při servírování, grafické podobě etiket i lahví, ale i párování s jídlem. Tedy nejen znamenité víno, ale i pivo tu ocení každý znalý Čech.

Foto: Pixabay


Místo pro vaše názory